V českých obchodech jsem nic nenašel

Kdy tě napadlo začít vyrábět svetry a proč?

Je to pár let zpátky, co jsem byl v Americe na dovolené, kde jsem si koupil barevný, vzorovaný, výrazný svetr. Když jsem ho nosil tady v Praze, tak jsem měl větší pozornost od známých i od cizích lidí, kteří mi říkali, že mám pěkný svetr. Říkal jsem si, že se mi ta pozornost líbí a začal jsem se koukat po nějakém obdobném stylu. V českých obchodech jsem nic nenašel, všude byly jen kostičkované, proužkované, jednobarevné svetry. Tak jsem si pak začal říkat, že bych si nějaký svetr mohl zkusit vyrobit sám. Začalo to pokusy s Asií a s nějakým vzorováním v Asii.

Do té doby jsi neměl absolutně žádné zkušenosti s tím, jak se vyrábí móda?

Vůbec. Byl to prostě pokus. Hlavní myšlenka toho svetru byla to, že na něm byla nějaká grafika a já jsem ji na ten svetr chtěl dostat. Tak jsem začal zjišťovat, jak se to vlastně dělá, jak se to plete. Tak jsem jenom poptal vzorky nějakých svetrů z Číny, poslal jsem jim grafiku, oni mi upletli svetr. Zjistil jsem, že to funguje, super. Akorát ten svetr prostě nebyl dobrý, materiál, střih atd. Začal jsem tedy pátrat dál a shodou několika náhod a kontaktů jsem se dostal k českým pletařům. Udělali jsme už první vzorky v Čechách a dnes pleteme v české pletárně prémiové kvalitní svetry.

Dokázal bys popsat, jakým způsobem se dostane grafika na svetr? Předpokládám, že na začátku je nějaký nápad, ale vlastně by mě zajímalo, co to všechno obnáší i třeba z pohledu technologie a zapojení nějaké techniky, aby se grafika dostala na svetr.

První je nějaká myšlenka o konceptu, který na ten svetr chceme sdělit, nějaký příběh nebo motiv. Pak to řešíme s ilustrátorem, který musí vytvořit digitální bitmapovou grafiku. Na tom svetru je to celé vlastně bitmapa, která má nějaké rozlišení v několika bodech, je to přibližně 400 až 600 bodů. On se musí do toho rastru vejít body a v bodech střídá jen dvě barvy. Nemůže tam být žádná jiná barva ve chvíli, kdy pleteme dvoubarevný svetr. Tady musí být ostrý rozdíl, protože jinak by to pletací stroj nevzal. 

Další věc je, že než se poprvé udělá konkrétní produkt, tak se musí vyvzorovat hustota svetru. To znamená, jak moc budou povolená nebo stažená očka na svetru. Udělá se několik koleček vzorování, dokud to není na omak příjemné. Když jsou očka moc stažená, tak je svetr moc tvrdý. Když jsou naopak moc volná, tak jsou ve svetru zase díry a je to průhledné. Takže se musí vychytat, aby vše sedělo. Podle té hustoty pak vznikne konkrétní číslo, kolik je ta bitmapa. Do konkrétní bitmapy se pasuje grafika přes program u pletacího stroje, pošle se do pletacího stroje a ten to pak uplete. Pak už se to jen konfekčně sešívá. Ze stroje jede nejprve přední díl, pak zadní díl, rukávy zvlášť.

Řešíš tedy i velikost svetru, to znamená, že grafika na svetru je vždycky přizpůsobená i velikosti toho svetru, takže tam nedáváte vždycky stejně velký obrázek, který by na vel. S byl velký a na vel. XL malý?

Dobrý point, ano. Každá velikost je o několik pixelů větší a grafika musí být pokaždé jiná. Například svetr s měsícem je napojovaný z předního dílu na zadní díl, to kolo pokračuje. V tomhle případě je na každé velikosti svetru jiná grafika, aby to na sebe navazovalo a aby motiv držel poměrový formát oproti tělu.

Používáme jednu z nejfunkčnějších vln na trhu

Z mého pohledu je to dost piplání a velké množství práce. Co tě přimělo k tomuto přístupu? Cítíš, že to lidé chtějí takhle hezké nebo že je přidaná estetická hodnota tak velká? Co odlišuje tvoje svetry a co tě donutilo dělat svetry tady, ne v Číně? Vidíš v tom opravdu velkou přidanou hodnotu, oceňují to lidé?

Na začátku jsem nad tím vlastně ani nepřemýšlel. Bylo to od návrhu prvního svetru, když děláš svetr a zjistíš, že musíš grafiku nějakým způsobem přizpůsobit, aby se tam neobjevil nějaký zub, tak si řekneš, že to prostě chceš udělat pěkný a nenecháš tam zub a nenecháš to nedodělané. Když spojím grafiku s tím materiálem, což je merino vlna extra fine, jedna z nejkvalitnějších, respektive nejjemnějších a nejfunkčnějších vln na trhu, není to levný materiál a je podle mě škoda dělat špatný design na drahý materiál.

Jaké jsou vlastnosti materiálu?

Hlavní benefity toho materiálu jsou to, že je stálý, vypadá dlouho stejně, to znamená, že se neopotřebuje. Je to funkční, přírodní materiál, který se stříhá z ovcí, které žijí ve vysokých horách primárně na Novém Zélandu a v Austrálii. Ovce snášejí velké výkyvy teplot, velkou zimu přes noc a velké teplo přes den. Jejich vlna je pořád udržuje v přibližně stejné teplotě. Stejně tak funguje vlna na svetru a na těle člověka. Takže se svetr přizpůsobuje vnější teplotě a znamená to, že v létě tě chladí a v zimě tě hřeje. Například náš designový svetr, který je střihem jiný než ten byznysový, díky svému střihu, hustotě a typu úpletu, když si ho vezmu v zimě do -5, klidně do -10 stupňů a na to jen kabát, tak je to úplně v pohodě a v létě si naopak vezmu jen ten svetr, když je venku 15 stupňů. Několikrát jsem to zkoušel a mám ten svetr pokaždé na tělo, nemám pod ním nic.

Dalším benefitem je to, že je to velmi jemný materiál, příjemný na tělo, takže neškrábe, jak je v Čechách známý předsudek o vlně, takže se zákazník nemusí bát toho, že by to škrábalo, to je ten třetí benefit. 

Zmínil jsi teď slova zákazník, byznysový svetr a podobně. Kdo vlastně patří mezi lidi, kterým svetry nejčastěji prodáváš?

Máme dvě hlavní cílovky, co se týká pánských svetrů. Respektive pak máme ještě třetí cílovku, což jsou ženy, které to kupují pro ty chlapy. Máme byznys svetry a designové svetry s ilustracemi. Typickým zákazníkem, který si koupí byznys svetr, je člověk, co nosí denně sako, doplňuje to svetrem, případně pletenou vestou, nosí košili. Většinou se jedná o lidi, co chodí do kanceláře v oblecích nebo jdou na jednání v košili. Designový svetr si pořizují hodně kreativní lidé – umělci, architekti, markeťáci, hudebníci. Jsou to lidi, kteří oceňují přidanou hodnotu designu na svetru a zároveň chápou ten materiál a vědí, proč je cena taková, jaká je. Z tohoto materiálu, co vím, není na trhu nic v tomto stylu do města, který děláme my. Je to spojení materiálu a stylu.

Narážíš při vymýšlení nových nápadů na nějaké technologické limity, kdy tě neco napadne a ono to aktuálně nejde, případně by to bylo extrémně drahé nebo zdlouhavé? Co vidíš, že by se dalo ještě ve výrobě zlepšit?

U grafiky se musí přemýšlet nad technickými limity ve smyslu počtu barev, velikosti plátna, protože je to nějak omezené prostorem. Je tam toho víc, otázka je například, kolik se na svetr může dát barev. Můžu si říct, proč bych nemohl udělat třeba deset nebo dvacet barev? V podstatě můžu, zezačátku jsem měl v hlavě taky takové věci. Jde ale o to, že kdybychom udělali v řádku vedle sebe třeba deset barev, tak by ten svetr nebyl tak tenký jako je. Byl by pětkrát tak tlustý.

Svetry na dobrou věc

Veškerou nabídku toho, co teď aktuálně máte, uvidí lidi u vás na webu. Můžou se podívat na vás i na Facebooku. Když teď odskočím do blízké budoucnosti, jaké máš plány, co se týče třeba produktové nabídky, ať už jsou to nějaké nové designy nebo třeba úplně nové věci?

V nejbližší době, respektive úplně aktuálně, budeme dávat na trh první dámské byznysové propínací svetry, to bude v rámci několika týdnů. Zároveň neustále pracujeme na e-shopu a marketingu, online trh a jeho potřeby nám pomáhá analyzovat WebMedea. Chystáme také docela velkou charitativní akci, která by měla běžet v září. Bude to crowfundingová kampaň, budeme pro to dělat i speciální design svetrů. Nový design pánského i dámského svetru v několika barevných kombinacích. Grafiky svetrů budou spolu i komunikovat, nechte se překvapit, o co půjde. Budeme z každého svetru dávat docela velkou částku na postižené lidi, kterým se stal nějaký úraz. A my je budeme vracet zpátky do hry. To bude docela zajímavé, velké a poběží to na Hithitu.

Takže na Hithitu budou lidi moct podpořit postižené tím, že si koupí váš svetr?

Přesně tak. Když si zákazník koupí náš svetr, podpoří charitu. Zároveň kupující bude moct vidět, kam ty peníze konkrétně jdou, na jaký konkrétní příběh postižených lidí. To myslím, že by mohlo lidi zajímat.

Čeho bys rád se svetry v budoucnu dosáhl?

Přemýšlel jsem, že by ve svetru třeba mohl být čip, který identifikuje, jak se člověk cítí. Ten by byl spojený s aplikací a mohlo by se s tím pracovat třeba ještě dál.

Dejte tomu tedy nějaký segment smartwearu a chytrého oblečení je také něco, kam koukáš, nebo kde si dokážeš hledat nějakou inspiraci?

Ano, už jsem se o to zajímal a bavil jsem se i s člověkem, který programuje vyloženě tyto čipy, které by se do svetrů mohly dát. V ttuto chvíli to ale neřeším dál, protože to je celé velice investičně náročné a žádný efekt nebo důvod, proč bychom to tam měli nyní dávat, nevidím.

Děkuji za zajímavé odpovědi a značce Live Sweaters přeji mnoho spokojených zákazníků.

Já moc děkuji a zdravím všechny čtenáře Proudly!