Co obnáší být bikerem na plný úvazek?

Nic víc než jen plné odhodlání dělat to, co tě doopravdy baví, vystoupit na nějaký čas z komfortní zóny a jít si za svým. Hlavně nezapomínat na lidi, které potkáš, protože nikdy nevíš, kdy je uvidíš příště.

Jak ses k tomu dostal? A proč sis vybral zrovna Freestyle BMX?

Celý život jsem chtěl jezdit motokros, ale jelikož to bylo finančně hodně náročné, rodiče mi to hned rozmluvili. Nicméně jednoho dne jsem viděl v televizi Freestyle BMX jezdce a hned jsem měl náhradní plán, a tak to vlastně všechno začalo.

Předpokládám, že na to potřebuješ speciálně upravené kolo. Upravil sis ho sám nebo ho takhle už koupil? A kolik jich vlastně máš?

Kolo jsem dostal od sponzora po částech, takže jsem si ho musel sám složit. Úplně speciální není, ale pár parád se tam najde. Materiál je klasicky chromo 4130 a je o trochu větší než kolo pro děti. Máme tam pár vychytávek jako jsou stupačky na grindování zábradlí a rotor, gyro nebo twister, který mi umožňuje převádět tah lanka k brzdě na bázi ložiska. Zatím mám jedno, ale do budoucna plánuju mít alespoň tři na sezónu.

Jak trénuješ? Stačí jenom jezdit nebo musíš chodit i do posilovny?

Cvičím skoro každý den. Poslední rok dávám větší prostor kompenzačnímu cvičení a vytrvalostní přípravě. Dost lidí, co mě potká, říká, že jsem hodně zhubnul, ale pravda je ta, že teď vážím víc než předtím. Byla to hlavně neaktivní hmota a přebytečný tuk, který mě akorát brzdil. Na kole jsem přes zimu jezdil bohužel jen třikrát týdně, protože nebylo kde trénovat a musel jsem tak občas zavítat do ciziny. Normálně strávím na kole dvě až tři hodiny pětkrát do týdne.

Jaké jsou tvoje největší úspěchy?

Můj největší životní úspěch je to, že mi bůh nadělil to štěstí poznat mou budoucí ženu a matku mých dětí, která stojí silně při mě a je mi velkou oporou nejen ve sportu, ale i v životě. Co se týče úspěchu na kole, tak je to momentálně jen titul vicemistr světa a několikanásobný mistr České republiky ve Freestyle BMX. 

Co nejhoršího sis na kole udělal?

Přetrhl jsem si křížový vaz. Tohle zranění mě naučilo nejen trpělivosti, ale i vážit si toho, že jsem zdravej, a že můžu normálně chodit. U tohohle sportu nikdy nevíš, kdy je to naposled. Na světě je spousta lidí, co chodit nemůžou a tolik po tom touží a pak bohužel i ti, co jsou líní a nevstanou ani z gauče, ikdyž to štěstí mají.

Co ti tenhle sport dal, a dá se říct, že i něco vzal?

Obohatil mě nesmírným množstvím zkušeností. Poznal jsem skrze něj spoustu lidi a míst na světě. Pochopil jsem díky němu i smysl života, který máme celý život před nosem a jen proto, že je to tak prosté, tomu nechceme stále věřit a přehlížíme ho. Nevzal mi nic, čeho bych litoval.

Kde všude je možné tě vidět v roce 2018?

Letos začínám až 2. zastávkou světového poháru na FISE. Tu první jsem musel kvůli škole vynechat, protože letos konečně finišuju bakalářské studium. Ostatní zastávky by už ale měli jít podle plánu. Objevím se tedy na Montpellier ve Francii (Fise), pak na Pro freestyle v Holandsku, Pannonian challenge v Chorvatsku a zbytek zastávek FISE, což je: Budapešť, Denver, Edmonton a Chengdu.

Neumíš si představit, co přesně Berry dělá? Mrkni na video níže!