Bogdan Trojak vpravo na fotografii.

Bogdane, záběr vašich aktivit se zdá být dost široký, můžete nám je trochu přiblížit?

Většinu času věnuju už deset let aktivitám spjatým s vínem. Na začátku byla idea propagovat u nás přírodní vína. Jelikož se mi termín „přírodní“ nezdál úplně výstižný, začal jsem používat pojmenování „autentická vína“ a dal dohromady skupinu vinařů, jejichž vína jsem pak distribuoval pod označením Autentisté. Dnes je naše distribuce už zavedená, navíc máme v pražském Karlíně vinný bar VELTLIN, který je nejstarším podnikem v metropoli nabízejícím z 99 % autentická vína. Tenhle udržitelný směr vinaření propagujeme i na našem festivalu Praha pije víno, jehož pátý ročník se bude konat teď v květnu. A abych nezapomněl, 1. května sadím prvních 4000 keřů na nové vinici ve Velkých Žernosekách. Kromě toho píšu a vydávám knihy. Poezii, prózu i knížky pro děti.

Jaký je váš vztah k vínu? Český Těšín, ze kterého pocházíte, přece není úplně vinařská oblast.

Vyrostl jsem v Beskydech. Z dětství znám jenom rybízové víno a slivovici. Měli jsme švestkovou alej, asi 50 keřů rybízu a angreštu, obilí, brambory i zelí. A ovocné stromy. Z hrušek jsem v jedenácti vyrobil ve starém kanystru hruškový burčák, ale napadaly mi do něj vosy, takže tahle raná alkoholová iniciace neproběhla.

Takže jaká byla tedy ta cesta k vinařství?

Moje cesta k vinařství byla klikatá. Z těšínského gymnázia jsem šel na práva do Brna. Odtamtud to nebylo daleko na jižní Moravu. Zajížděli jsme tam s kamarády do vinných sklepů a já byl samozřejmě nadšený jejich atmosférou. Všechno bylo tak poetické a v těch dobách ještě docela autentické, což mě tehdy jako básníka velmi přitahovalo. Neexistovaly žádné vinařské stezky, žádná vinařská turistika, jak ji známe dnes. Stařečci si ještě chodili se slaměnými sotůrky pro víno do sklepa, používaly se staré sudy, nerezové nádoby nikdo neměl. Tohle se strašně změnilo.


Když se zaměříme na hnutí Autentisté, do kterého přináležíte, jak ta iniciativa vznikla a proč?

Slovo Autentista je novotvar, který jsem vymyslel někdy v roce 2008. Občas nám vinaři říkají Autisté, což je možná trefné – jsme taková parta vinařských podivínů. Tahle iniciativa vznikla tak, že jsem byl po dvou prvních letech vinaření zklamaný z toho, jak moc jsem závislý ve vinici i ve sklepě na různých chemických postřicích a aditivech. Hledal jsem alternativu a našel ji v zahraničí, konkrétně v Itálii, kde působila organizace VinNatur sdružující podobně smýšlející vinaře. Je potřeba si uvědomit, že vinice a sady jsou velmi chemizovaná území, což je v přímém rozporu s tvrzením, že víno je nejzdravější nápoj. Musíme hledat cesty, jak znovu dělat víno bez herbicidů a systémových pesticidů. Zemědělství, hlavně to konvenční, má na naše životy větší vliv než Facebook!

Kolik těch „vinařských autistů“ ve spolku máte a jak je poznáme?

Autentistů sdružených ve spolku Autentista Monarchia – naším cílem je propojovat vinaře z regionů bývalého Rakouska-Uherska – je asi 12. Autentisté mají právo používat ochrannou známku s „áčkem“, kterou lepí na lahve, nebo ji umisťují na etiketu. Musí však splnit celou řadu přísných podmínek.


Pokud si naliju Veltlínské zelené z Moravského Slovácka a tutéž odrůdu z týž oblasti, ale z autentického vinařství. Jaký bude rozdíl?

Rozdíl v chuti může být nepatrný, nebo propastný. Na to se nedá jednoduše odpovědět. Autentisti každopádně rádi experimentují, takže paleta chutí a vůní u nich bývá pestřejší. Pro nás je však zásadní, jak byl hrozen vypěstován, což se nemusí nijak výrazně v chuti odrazit. Autentická vína ale nejsou nikdy unifikovaná použitím selektovaných kvasinek.

Tak tohle mi možná budete muset trochu vysvětlit.

Vysvětlím. Autentista nechá mošt prokvasit kvasinkami z vinice a ze sklepa, což je pokaždé jedinečný mix mikroorganismů, které mají na aroma a chuť vína veliký vliv. Konvenční vína kvasí pomocí selektovaných kvasinek. Příklad: máte hrozny odrůdy, která má nevýraznou vůni – přidáte takzvané aromatické kvasinky z pytlíku a rázem máte ve sklepě voňavku. Neodsuzuju to. Ale takové víno podle mě není autentické. Vína prokvašená stejnými, kupovanými kvasinkami jsou si navíc velmi podobná a z mého pohledu nudná. Poslední věc, kterou se autentická vína liší od těch běžných, je nízký obsah siřičitanů.


Jak lidé zvyklí na dnešní vína reagují na rozdílnost chuti?

Jak jsem už řekl, je tolik stylů autentických vín, že se to nedá zobecnit. U nás v baru VELTLIN nabízíme především vína, která jsou osobitá a charakterní. Nejde nám o to, zákazníka šokovat. Vyrobit „divné“ víno je snadné, ale připravit skvělé víno bez všech těch enologických aditiv, co se dnes do vína sypou, je kumšt a frajeřina. Zákazníci jsou u nás většinou spokojení. My i oni máme dobrý pocit z toho, že nabízíme poctivá, chutná vína z udržitelného, ekologického zemědělství od vinařů, kteří jsou přemýšliví a zodpovědní. To snad nemůže nikomu vadit.

Je rozdíl v nákladech na výrobu – je tedy cena vína výrazně vyšší?

Autentista podstupuje větší riziko ztrát ve vinici. V ceně se to ale nikterak výrazně neprojevuje. Je však třeba říci, že Autentisté nenabízejí vína sudová, ani vína ve statisícových šaržích. Dobrého pomálu. V našem sortimentu tedy nenajdete víno za 80 Kč.

Renesanci řemeslného přístupu k výrobě zažívá spíš pivo, než víno, nebo se mýlím? V čem se liší přístup Čechů k těmto dvěma nápojům?

Ať se na mě majitelé mikropivovarů nezlobí, ale postavit dnes varnu piva je nesrovnatelně jednodušší a rychlejší, než vybudovat vinařství. Výsadba nové vinice je velmi nákladná. První úrodu byste měli mít po třech letech. Ale to není nikdy jisté. Mikropivovar vám dovezou a sestaví za pár dní. Chmel i slad si nakoupíte kdykoli chcete vařit. Vinař může připravit víno jen jednou do roka. Má jediný pokus! Vidíte ten nesmírný rozdíl? Já osobně mám pivo moc rád. Zkoušel jsem ho i vařit a dobrých sládků si vážím. Ale jsou dva rozdílné světy. Pro Čechy je pivo stále ještě nápojem všedním, každodenním. Víno vnímají jako něco svátečnějšího a elegantnějšího.


Kam za autentickým vínem do sklípku a kam třeba v Praze na skleničku?

V Praze rozhodně k nám do VELTLINU v Karlíně! Není sebechvála, když řeknu, že máme největší nabídku v zemi. A sklepů na Moravě můžete navštívit celou řadu. Stačí si najít vinaře na našich stránkách autentiste.cz.

Pijí lidé v Praze víno opravdu jinak? Pozná Pražák dobré víno?

Pražané jsou dnes nejpoučenějšími pijáky vína. Probíhá tady každý den řada ochutnávek. Lidé mohou srovnávat naše vína z produkcí z celého světa. Praha je navíc vinařské město – obnovila se tady celá řada historických vinic. To třeba Brno nemá. I proto pořádáme festival Praha pije víno. Chceme tím říct, že Pražané mají k vínu blízko a že jenom hňup může dnes tvrdit, že to nejhorší víno je „pro Pražáky“.

Proč bychom měli vyrazit na váš festival Praha pije víno, co nás tam čeká?

Náš festival je jedinečný v tom, že se do Novoměstské radnice sjede na 70 vinařů z celé bývalé Habsburské monarchie. Podobná setkání se konala do rozpadu tohoto největšího vinařského soustátí. Pokud jde o pestrost vinařské produkce, bývali jsme na tom lépe než Francie. Festival má vždy skvělou atmosféru, není to žádný nudný kontraktační veletrh. Vinaře si pečlivě vybíráme, takže má návštěvník jistotu, že zde jednotlivé regiony reprezentují opravdu špičkoví producenti. Kromě středoevropských vinařů zveme vždy pár hostů odjinud – tradičně je to Francie a výrobci ze Champagne. Letos přijede dokonce jeden Američan z Oregonu, Gruzinec a Řek.

Co byste na závěr rozhodně doporučil a poradil všem milovníkům vína?

Ať navštíví 18. a 19. května náš festival Praha pije víno a přesvědčí se sami, že jsem v tomhle rozhovoru jenom neplácal.