Andy, jak dlouho vlastně fotíš a jak jsi k tomu přišla?

No, to už je dlouho. Já jsem k tomu inklinovala tak nějak vždycky. Už na střední mi táta koupil takovej lepší foťák, se kterým jsem si různě hrála. Po gymplu jsem pořád střídala vejšky a nevěděla jsem, co se sebou, až mě napadlo, že by cestou mohla být ta fotka. Na VŠE čerstvě otevřeli obor Multimédia v ekonomické praxi, tak jsem to zkusila. Dva semestry fotka, dva semestry video… to mě hrozně bavilo, i když jsem nakonec stejně nedokončila, ale rozhodně mi to pomohlo.

Jak se tvoje fotka vyvíjela?

Začínala jsem tím, že mě hrozně bavilo fotky upravovat a retušovat a fotila jsem hlavně kvůli tomu, abych měla s čím pracovat. Pak mě ty úpravy přestaly bavit a u focení jsem zůstala. Paradoxně jsem dneska člověk, který je s úpravami spíš střídmější.

Andy se Samem. V době, kdy vznikaly ostatní fotky, byl teprve na cestě.

Jak se staneš ze studentky fotky opravdovou fotografkou?

To jsou nejdřív nejrůznější menší věci přes známý, nebo přes koníčky. Dlouho jsem závodně tancovala a ráda jsem fotila všechno kolem tance. Potom chce někdo nafotit koncert, někdo ze zkušenějších fotografů poprosí o pomoc s něčím, co nestíhá a postupně se to nabaluje. Až si nakonec založíte živnost a je to.

Za jak dlouho ses tím uživila?

To hodně záleží, jak moc věci bereš, nebo odmítáš, a jak moc se chceš profilovat. Uživila bych se bez problémů celkem rychle, kdybych třeba brala ateliérový focení před pozadím. Ale to mě nebaví a taky si myslím, že jiní jsou v tom lepší. Kdybych ale brala všechno, mohlo by to být docela rychle.

Co fotíš nejradši? Co je to, co bereš?

Já ráda fotím s přirozeným světlem, venku a portréty. To je to gró. Taky mě baví zákulisí různých natáčení, nebo hudebníci a herci. To jsou lidi, který mají většinou charisma. Taky jsem ujetá na břečťan. Kdekoli je břečťan, tam ráda fotím, i když je to vlastně pořád stejný. Ještě ráda fotím přes jiný věci, přes sklo, kytky, větve… cokoli.

Děláš něco kromě focení v současný době?

Tak já mám teď hlavně Sama (superroztomilý syn, pozn. redakce), takže jsem na rodičovský, ale do toho něco fotím a s Adamem (partner Andy, pozn. redakce) dělám produkčně některé věci pro Flux Films, hlavně reklamy a kampaně. Takže to není jen o focení, ale i díky tomu mě to ještě nepřestalo bavit.

Co udělal Instagram s přístupem k focení a fotkám obecně?

Já myslím, že se většina lidí docela kultivovala. Díky stories už se nedává na feed každá blbost a ty fotky obecně vypadají daleko líp. Na druhou stranu už se to trochu moc prožívá a proniká to i do stories. Občas ty fotky už ani moc nemají obsah, ale jsou to prostě pěkná zátiší a podobně. Na jednu stranu je to samozřejmě hezký a potěší to oko, ale na druhou stranu je to už často všechno stejný… Ubývají momentky, řešíš, jestli je to pěkný na čtverec a tak. U toho samozřejmě přistihnu často i sama sebe.

Jak moc změnil Instagram práci a pozici fotografa?

Dneska už je fotograf v podstatě každej. Já to nijak neproklínám, ale problém je, že lidi přestali trochu rozeznávat mezi fakt profi fotkou, nebo někým, kdo fotí pěkně na polokompakt. Najednou si říkají, proč by platili zkušeného fotografa, když je tlačí budget a můžou vzít někoho, kdo začíná, udělá to za mnohem méně peněz, a ještě to může rychleji odevzdat, protože ta jeho postprodukce mu nedá moc práce. Tohle kromě fotografů brzy čeká i lidi, který dělaj videa. Tam je to taky čím dál jednodušší. Jinak si rozhodně nestěžuju, prostě to tak je. Koneckonců to není moje jediná práce a zakázky na focení si vybírám.

Jak to máš s Instáčem ty?

Já to moc nehrotím. Třeba ani nemám business profil na Instagramu a spíš než svojí práci, tam dávám svůj život. Je to takovej mix. Takže u mě najdeš všechno. Nejdřív jsem měla celkem dilema ohledně Sama. Jestli fotky dávat nebo ne. Ale vždycky jsem svůj život sdílela a teď mám dítě a přijde mi přirozený to sdílet dál. Dneska je to úplně normální a nemyslím, že tím synovi do budoucna způsobím nějaké trauma. Těm dětem už to bude připadat úplně normální, asi jako starý lidi s tetováním. Neustále slýchám v rodině, jak to moje tetování bude hrozně ošklivý, až budu stará. Možná bude, ale bude to normální.

Jak se stavíš ke kritice, která u dětí mluví o etickém rozměru?

Myslím, že je podstatné, že se Instagramem neživím, nevyužívám své dítě k byznysu, výdělku nebo tak. Je mi sympatický přístup jedné blogerky, která blogovala o svém životě, těhotenství a podobně, ale po narození dítěte se rozhodla, že ho nikde nebude ukazovat zepředu, protože její profily a spolupráce se značkami jsou z velké části jejím příjmem a nechce k tomu své dítě využívat. To mi přijde fakt dobrý a zajímavý.

Jaký profily vlastně sleduješ na Instáči?

Mám pár, které fakt sleduju a baví mě. Třeba m.milenka. Ani nevím, jak jsem na ni narazila, ale jsou tam hrozně hezký nápady a detaily. Z těch menších profilů mě baví třeba ještě tezfurbacher. Z těch větších hellomissmaykoki9_official nebo victoriavelvetofficial, která je fakt vtipná… Sleduju samozřejmě svoje známý a taky fotografy. Třeba mě baví benediktrenc, který na profilu sdílí ty méně oficiální fotky ze svých focení a dokáže neuvěřitelně zachytit osobnost toho člověka.

Co si myslíš, že bude trendy na Instagramu v nejbližších letech?

To je těžký říct. Třeba v podstatě zmizely selfie, protože si konečně všichni přiznali, že nejsou pěkný. Ale co bude následovat, to si netroufám říct. Čím dál víc se ale dělají fotky, u kterých je vypsaný dlouhý příběh. Takže možná, že se někam spíš okruhem vracíme. Uvidíme, kam se to zvrtne.

Chceš si sjet Andy na Instáči