Pozdrav, představ se, podej ruku

První setkání se šéfem? Pozdrav a představ se první, na podání ruky si ale počkej. První krok by měla vždycky udělat výše postavená osoba. Pokud máš ale pocit, že tvůj nadřízený není chodící mistr Pan Etiketa a vyčeká, protože sám neví, až mu ruku podáš první, tak to zkrátka udělej. Mnoho odborníků na etiketu říká, že slušnější pozdraví první a že ve slušném chování se vyplatí zabojovat o prvenství.

Pokud vstupuješ do místnosti, v níž je více lidí, jsi podle pravidel etikety jako nově příchozí povinen pozdravit první.

Pravidlem pro ženy je, že jako první zdraví výrazně starší muže. Je-li žena starší než muž, měl by pozdravit první on, bez ohledu na postavení ve společnosti.

Kdy nabídnout tykání a kdy vyčkat?

Ještě před několika roky bylo zcela nemyslitelné, aby si kolegové odlišného postavení tykali. Přeřeknutí bylo velké společenské faux pas. Dnešní doba je naštěstí jiná. I když, naštěstí… Jak se to vezme. Vykání jakékoliv osobě, a o to více kolegovi, drží mnoho lidí na uzdě, dojde-li na kritiku. Jsou jednoduše řečeno slušnější a udržují si odstup. Jakmile nám někdo dovolí, abychom mu tykali, máme přirozeně pocit, že si můžeme více dovolit.

A to se může v zaměstnání někdy trochu vymstít. Buď máme tendenci překročit pomyslnou čáru, nebo si kritiku ostatních bereme víc osobně. Podle etikety nabízí tykání nadřízený podřízenému. Jsou-li ale kolegové na stejné úrovni, má se to následovně: starší mladšímu, žena muži, služebně starší kolega novému kolegovi. Nováčci si mohou bez obav nabídnout tykání mezi sebou. Tykání můžeš i zdvořile odmítnout. Není na tom nic špatného, pokud k tomu přidáš pochopitelné odůvodnění. Pozor na nabídku tykání mimo firmu s tím, že v práci si opět vykáte. Takovou nabídku s klidem odmítni. Nesluší se to.

Kdo první vchází do dveří a kdo do výtahu?

S dveřmi je to trochu jiné než s výtahem. Především, ať už je nadřízený-muž sebevětší borec, měl by být na prvním místě gentleman. Doprovází-li ho žena, měl by jí dveře podržet a dovolit jí, aby šla první. A pak už známá klasika: mladší podrží dveře staršímu, podřízený nadřízené-ženě atd.

Oproti tomu do výtahu by měl nastupovat první nadřízený, ať už je to muž či žena, až pak ostatní. Často se ale setkáš s tím, hlavně u starší generace, že i při vstupu do výtahu dá nadřízený přednost ženě. Ta může s klidným svědomím nabídku přijmout, aniž by nadřízeného urazila.

A v případě, že půjdete po schodech nahoru i dolů, níž by měl vždy jít muž, aby poskytl ženě oporu, kdyby náhodou zavrávorala.

Zaklepat a vejít. Nebo ne?

Zaklepat a pak… čekat nebo nečekat? Záleží, koho máme za dveřmi. Je-li za nimi kolega, který nás očekává nebo se kterým běžně komunikujeme, stačí zaklepat a vejít.

Jdeš ale vyřídit něco k sekretářce, asistence, účetní nebo kolegovi/kolegyni, kterého uvidíš poprvé?  Zaklepej, pootevři dveře a zeptej se, zda smíš vstoupit. Pokud je za dveřmi nadřízený nebo ještě někdo výše postavený, zaklepej a rovnou počkej na vyzvání, vždy a bez výjimky.

Alkohol k obědu? Až po vás, šéfe

Pokud půjdeš s kolegy nebo se šéfem na pracovní oběd, možná tě napadne, jak by ti k tomu řízku bodlo pivko, že? Jenže šéf sedí hned naproti tobě a mohl by si myslet cosi o tom, že piješ alkohol v pracovní době. Přenech mu proto právo objednat si první. Pokud si i on dopřeje pivo nebo sklenku vína k obědu, neboj se přidat. V opačném případě si raději objednej něco nealkoholického.

Pamatuj ale, že etiketa na pracovišti platí především právě na pracovišti – pokud tedy nejsi s kolegy na pracovním obědě, obchodní schůzce nebo teambuildingu. Pokud se potkáte v osobním volnu, platí klasická společenská pravidla slušného chování.