Ach, ten oční kontakt

Oční kontakt (na rozdíl od zvířecí říše, kde je brán jako znak agrese) je mezi lidmi vnímán jako projev upřímnosti a sebevědomí, proto je vhodné jej ovládat správně. Ačkoliv v mnoha lidech oční kontakt vyvolává pocit klidu, v nesmělých nebo neurodiverzních lidech vyvolává spíš úzkost, zahlcení pocity a neschopnost se soustředit na samotný rozhovor. Toto platí dvojnásob, pokud vedete pohovor v jiném jazyce, než je váš mateřský. Při snaze najít ta „správná“ slova, není mozek schopen zároveň myslet i na oční kontakt.

Pro tip: Pokud jste opravdu velmi nervózní, dívejte se svému komunikačnímu partnerovi na špičku nosu místo do očí. Nepozná rozdíl, bude si myslet, že se mu díváte do očí. Zároveň by oční kontakt měl trvat sedm (!) vteřin – ani o vteřinu déle. Pokud byste jej vedli déle, akorát znervózníte svého komunikačního partnera, který vás začne podvědomě považovat za hrozbu.

Jak zmírnit nervozitu?

Býváte nervózní, zvlášť když se jedná o velmi důležitý pohovor na pozici, na kterou si brousíte zuby už hodně dlouho, nebo se chcete dostat do vysněné firmy? Cítíte úzkost, nebo na vás natahuje své pařáty dokonce panika, která vás umí dokonale vyřadit z provozu?

Pro tip: Těsně před pohovorem začněte něco žvýkat (žvýkačku, Mentos, jídlo, na tom nezáleží). Váš mozek podvědomě situaci vyhodnotí jako bezpečnou a zklidní se, protože kdyby vám hrozilo potenciální nebezpečí, nejedli byste přece.

A co jména?

Máte problém se zapamatováním si jmen? A chcete působit sympaticky?

Pro tip: Ve chvíli, kdy se seznamujete s novým člověkem, nejlépe tedy se svým případným nadřízeným nebo s kolegou, zopakujte jeho jméno. Podáte si ruce, on se vám představí a vy zopakujete jeho jméno, například: „Moc mě těší, Aneto“.

Tím jednak zvyšujete šance, že si jméno onoho dotyčného zapamatujete, ale zároveň tím vyvoláte pocit jakési familiárnosti. Samozřejmě ale nezapomínejte prve vyhodnotit, jestli se jedná spíše o neformální pracovní prostředí a můžete si toto dovolit, nebo jestli je nutnost svoje nadřízené oslovovat jejich funkcemi.

Občas něco přeslechnete?

Stává se vám někdy, že ve velkém hluku špatně slyšíte, nebo se prostě přeslechnete z nepozornosti?

Pro tip: Neptejte se „co/cože?“, případně „pardon, můžete to zopakovat?“. S velkou pravděpodobností svého komunikačního partnera spíše podráždíte. Bude se domnívat, že vás nezajímá, a že mu nevěnujete pozornost. U pohovoru byste si tím mohli pořádně zavařit.

Takže pokud se dostanete do takové situace, zkuste zopakovat tu část věty, které jste rozuměli a k ní dodat: „Promiňte, nepostřehl jsem poslední slovo na konci věty“, případně zopakovat přímo to slovo, které vám nedává smysl, jelikož jej váš mozek nezpracoval správně. Zároveň si tím sami pomůžete, protože v ten moment váš mozek nejspíš rozklíčuje ono záhadné slovo a váš komunikační partner bude shovívavější.

+ Bonus

Získali jste svou vysněnou práci? Super. 

Pro tip: Jestli chcete, aby si vás nějaký váš kolega oblíbil, požádejte ho o nějakou malou laskavost. Uděláte tím na něj dobrý dojem, protože mu ukážete, že nejste žádný namyšlený „všechno vím a všechno umím“ a zároveň v něm probudíte pocit zadostiučinění, že mohl někomu pomoci.

_
Tyhle lifehacks (neboli životní strategie) je možné aplikovat prakticky na jakoukoliv situaci, od zkoušky ve škole až po běžnou sociální interakci v neformálním prostředí.