Tomáši, co tě přimělo začít pracovat zrovna v P-LABu?

Většina mých brigád během studia na VŠCHT byla mimo obor a nešlo při nich uplatnit moje znalosti. Chtěl jsem něco, co by mi bylo blíže. Při hledání jsem si vzpomněl na Proudly, kde jsem narazil na společnost P-LAB distribuující od zkumavky přes chemikálie a přístroje až po speciální nábytek do laboratoří. V těch jsem navíc měl práci už zažitou díky vysoké škole i Ústavu anorganické chemie AV ČR, což byla výhoda.

 

V P-LABu jsi nastoupil do zákaznického oddělení, jaké byly tvoje první dojmy?

Překvapilo mě, že z 99 % je komunikace v neutrální či příjemné rovině. Nejenže jsem primárně řešil objednávky, poptávky a dotazy, dokonce jsem si s některými lidmi popovídal i tom, jaký mají den, či co mají v plánu na víkend. Vzpomínám si na příhodu, kdy do zákaznického oddělení přišla příjemná návštěva manželů v důchodovém věku. Chtěli si koupit skleněný chladič, ale protože nemají e-mail, udělali si za námi dvouhodinový výlet vlakem. Chladič jsme společně vybrali, objednali, popovídali si a poté pár spokojeně pokračoval poznávat krásy Prahy.

Později sis ale přesednul na židli Key Account Managera, bylo to místo, které tě lákalo už od začátku?

Ano, od prvopočátku jsem věděl, že mířím na pozici obchodního zástupce, ale při studiu tato varianta nepřipadala v úvahu. Na zákaznickém oddělení jsem si potvrdil své domněnky – e-mailová a telefonická komunikace je fajn, ale oproti osobnímu setkání je sterilní a z nonverbální komunikace je člověk schopný zjistit mnohem více informací. Původně jsem plánoval dostudovat magisterský obor na VŠCHT, při kterém bych pracoval na zákaznickém oddělení, a poté případně přejít na obchodní pozici. Jak se ale říká, pokud chceš rozesmát boha, plánuj. Studium mi přestalo dávat smysl a rozhodl jsem se ho ukončit. V P-LABu mi vyšli vstříc a já jsem se ze zákaznického oddělení přesunul přímo za zákazníky. Moje obchodní kariéra mohla začít.

Jak probíhala proměna do nové role Key Account Managera?

Jakožto Junior jsem nejprve jezdil na schůzky se zákazníky jako doprovod zkušenějších kolegů a nasával know-how. Líbilo se mi, že jsem mohl zužitkovat vědomosti z předchozího působení v P-LABu. Přehled o našem portfoliu, ponětí o administrativě a přátelské vztahy s kolegy, to vše přišlo vhod. Hned jsem se zapojil a podchytil věci, o kterých nemá obchodní zástupce bez zkušenosti z kanceláře takový přehled. 

Nedělal jsem si žádné iluze, takže krom celkem rozsáhlé administrativy a nečekaných otázek zákazníků, na které se člověk nedokáže vždy připravit, mě v zásadě nic nepřekvapilo. S podporou ostatních zástupců a obchodní ředitelky šlo vše vcelku hladce. Člověk si musí ke každému zákazníkovi najít cestu, je nucen měnit strategii a někdy ho průběh zavede do nečekaných míst, kde je pouze na něm, co ze situace vytěží a jak s ní naloží.

Obchodní schůzky a laboratoř jsou zcela odlišné světy. Nechybí ti někdy bílý plášť?

Zatím tolik ne, protože se v laboratořích pravidelně vyskytuji, i když zrovna plášť už nenosím. Navíc to není tak dlouho, co jsem po nich běhal s baňkou v ruce. Občas mě ruce svrbí, ale už před delší dobou jsem si uvědomil, že chci pracovat mimo laboratoř. Jako velké plus i vnímám to, že se můžu stále pohybovat v akademické sféře a určitým způsobem pomoci „velkým mozkům“ v jejich práci.

*

Zaujala tě cesta Tomáše z laboratoře až na obchodního zástupce? Podívej se, koho v P-LAB hledají a staň se jedním z nich!