Jak a kdy se v tobě zrodila chuť jít pracovat do PwC?

Když jsem končil vysokou školu, hodně mých kolegů studentů uvažovalo o práci ve "Velké čtyřce". Věděli jsme, že se tam člověk hodně naučí, slušně vás zaplatí, je možné získat zkušenost s prací v mezinárodním prostředí a poznat hodně různorodých klientů. Když jsem si v té době obcházel firmy na pracovních veletrzích, samozřejmě jsem také navštívil prezentace všech firem z "Velké čtyřky". PwC jsem vnímal jako nejvíc profesionální a jejich lidé, které jsem na stánku poznal, mi byli také nejsympatičtější. Životopis jsem pak poslal celkem do tří firem včetně PwC, které zareagovalo nejrychleji. Ve výběrovém řízení jsem uspěl a tím pádem jsem už zbylé dvě firmy vůbec neřešil.

V PwC jsi už celkem dlouho, osm let. Čím to je? Co tě na auditu nejvíc baví? 

Na práci v auditu je skvělé, že můžu poznávat spoustu klientů a jejich byznys a potkávat hodně lidí z firem z různých odvětví. Kdybych nastoupil třeba do banky, byl bych po osmi letech asi pořád ve stejném okruhu lidí. V auditu jsem už ale pracoval pro třicet klientů a jsou tu i kolegové, kteří toho zvládají mnohem víc. Po pár letech spolupráce se u klientů dostáváme i do kontaktu s nejvyšším managementem, chodíme na představenstvo, na dozorčí radu atd. a to je taky velmi zajímavá a atraktivní zkušenost.

Když se zpětně ohlédneš na to, co máš všechno za sebou, co pro tebe bylo naopak největší výzvou?

Na auditu je náročná jeho technická stránka. Každá auditní firma má svoji vlastní auditní metodologii a ta se musí samozřejmě velmi důkladně zvládnout. Zároveň je ale nutné mít ekonomické povědomí, rozhled. Tím, jak jsou klienti hodně rozmanití, musíme se orientovat v tom, jak v jednotlivých firmách a odvětvích fungují procesy. Práce v auditu je náročná na znalosti a zkušenosti, ale právě díky tomu se tam člověk může tolik naučit. Ve zkratce mohu říci, že za dva roky v auditu se můžete posunout mnohem víc než za pět let v jiné práci.

Z osmi let v PwC jsi dva roky strávil na stáži v Americe. Čím tě absolvování zahraniční stáže lákalo a co obnášelo se na takovou stáž dostat?

Na PwC je skvělé, že máme velkou mezinárodní síť a možnost vyjet na nějakou dobu ven je skutečně reálná. Já jsem si tohle dlouho přál – zažít jiný trh, kulturu, ekonomiku… Věděl jsem, že chci do anglicky mluvící země a do finančního sektoru, který mě vždycky zajímal. V úvahu připadal Londýn a USA. Díky softballu jsem měl v Americe už nějaké kontakty a New York byl jasně mojí volbou číslo jedna. Povedlo se a já se dostal do týmu, který pracoval na zakázce pro velkou banku, kterou jsme zrovna vyhráli.

Zkušenost jako tato je samozřejmě k nezaplacení. Už jen kvůli tomu, jak těžké je dostat pracovní povolení. Samotnému by se mi ho vyřídit asi nepovedlo, prostřednictvím PwC byl transfer mnohem jednodušší, včetně zajištění bydlení a pokrytí příslušných nákladů. A zažít a poznat New York, který vnímám jako centrum světa, i finančního, je příběh sám o sobě, nedocenitelná zkušenost. Mohl jsem toho hodně poznat zblízka, na vlastní kůži a taky se například potkávat s lidmi, kteří za danou banku obchodovali na burze. Byl jsem u toho, když všichni ti obchodníci společně seděli a pracovali v jedné místnosti, rameno na rameni, všichni drahé obleky a já to mohl pozorovat, vnímat a učit se.

Hodně věcí ve tvém životě ovlivňuje softball. Můžeš nám shrnout svoje začátky, a kdy začaly přicházet ty největší úspěchy? 

Se softballem jsem začínal asi v 11 letech na základní škole a od té doby jsem s ním ještě nepřestal. Když mi bylo asi sedmnáct, vyhráli jsme juniorské mistrovství České republiky a já se dostal do reprezentace. Další rok jsem s juniorským reprezentačním týmem vyhrál mistrovství Evropy a v maturitním ročníku jsem se posunul do seniorské kategorie a jel na mistrovství světa na Novém Zélandu. Pak následoval šampionát v severní Americe. Tam se mi podařilo i nějakou dobu zůstat a sbírat zkušenosti.

Věnovat se sportu na takto vysoké úrovni vyžaduje hodně času a sil. Jak je možné kombinovat softball s prací v auditu, která umí být také velmi intenzivní a náročná? 

Auditní a softballová sezóna se navzájem střídají. V létě, když je v auditu klid, jezdím do Ameriky za softballem, stejně jako v době studií. Ke dnům dovolené si vyberu přesčasy nebo si vezmu ještě neplacené volno a na pár týdnů pak klidně odjedu pryč. Pro zkombinování práce a soukromí je ale vždycky samozřejmě nejdůležitější podpora nadřízených. A ti moji mi vycházejí vstříc, což je ale vzájemné, takže i oni vědí, že to má smysl. A to je to nejdůležitější.

Chceš mít i ty příležitost budovat svou pracovní i sportovní kariéru? Firmy jako PwC ti to umožní! Podívej se, koho právě hledají