Jak si se do programu dostal? A jak probíhá výběr ambasadorů?

Každoročně se koná výběrové řízení, kam se může kdokoli přihlásit. Adecco pak vybere z každé země ambasadora. V žádosti, kterou jsem musel jako uchazeč vyplnit, se uvádí sportovní aktivity, jakým se věnujeme nebo jsme se věnovali a takový krátký motivační dopis, proč chci být součástí projektu. Když jsem se dozvěděl, že jsem uspěl, měl jsem velkou radost, ale jen do momentu, kdy jsem zjistil, do čeho jsem se to vlastně pustil.

Měl jsi ke sportu blízko už před tím? Čemu jste se věnoval?

Sport mě vždycky bavil a byl to i jeden z důvodu, proč jsem se do Win 4 Youth přihlásil. Hrával jsem rekreačně hokej i fotbal a zimu trávím na snowboardu.

Jaká byla tvoje příprava na závod?

Hned na začátku se konal přípravný kemp v Belgii, kde jsem se dozvěděl, co přesně mě čeká, a potkal jsem se s ostatními ambasadory. Po návratu jsem měl čtyři měsíce na přípravu. Měl jsem přiděleného trenéra, který přes různé aplikace a sportovní hodinky sledoval, jak se mi daří. Aplikace mi říkala, kolik kilometrů mám daný den uplavat, zaběhnout nebo ujet na kole. V průběhu přípravy jsem byl v kontaktu s trenérem, který mi říkal, co mi jde a v čem naopak musím přidat.

Měl jsi někdy chuť to vzdát? Byl nějaký moment, kdy sis sáhl až na dno svých sil?

Vzdát jsem to určitě nechtěl. Spíš mě ke konci už moc nebavil trénink, protože to bylo stále to stejné a už jsem to chtěl mít za sebou. Zpětně si uvědomuju, že bez přípravy by to fakt nešlo. Při samotném závodě jsem se snažil neustále na něco myslet, aby mi závod co nejrychleji utekl. Největší krizi jsem měl v poslední části závodu, kdy mi zbývalo pět kilometrů do cíle. Byl jsem ale už tak blízko, že jsem to prostě nemohl vzdát.

Jaký byl samotný závod a kde se konal?

Závod probíhal v Barceloně. Na místo jsme dorazili o tři dny dříve, kde se ladily poslední detaily, a testovala fyzická připravenost. Zkoušeli jsme hlavně plavání, které bylo v moři a to je přeci jen něco jiného než plavání v bazéně. V den D jsme vstávali ve čtyři ráno, nasnídali jsme se a autobusem dojeli na místo konání. Závod začal v sedm ráno plaváním v moři, kde bylo hodně medúz. To nikdo z nás nečekal a i přesto, že jsem měl neopren, musel jsem se poprat s pár nepříjemnými žahnutími. Pak na mě čekalo čtyřicet kilometrů v rovinatém terénu na kole, což za mě byla nejlepší část celého triatlonu. A závod byl zakončený 10 km během. To byla ta nejnáročnější část, protože se už blížilo poledne a bylo hrozné horko.

A na kolikátém si skončil místě?

Startovalo nás šedesát a já skončil patnáctý. Celá akce ale nebyla vůbec o tom, jaký má člověk čas nebo na jakém místě skončí. Důležitější pro mě byla ta zkušenost. Vědět, že vůbec něco takového dokážu a že jsem zvládl dorazit do cíle. A samozřejmě příjemný pocit, když tím pomáháš lidem, kteří to potřebují.

Jak hodnotíš organizaci celého závodu?

Organizace byla skvělá. Už od začátku účasti v programu jsem se cítil jako profesionální sportovec. Od prvního dne byla veškerá organizace na velmi profesionální úrovní, což mě velmi mile překvapilo. Měli jsme skvělé trenéry, kteří s námi pracovali nejen pro fyzické, ale i po psychické stránce.

Je nějaká chvíle nebo situace, na kterou budeš ve spojitosti s Win4Youth ještě dlouho vzpomínat?

Největší zážitek pro mě osobně bylo setkání s olympijským vítězem Fabianem Cancellarou (slavný švýcarský cyklista, pozn. redakce). Byl s námi po celou dobu přípravy i závodu, který absolvoval společně s námi. Dostal jsem od něj pár tipů na cyklistickou část triatlonu a bylo fajn pokecat si s někým takovým i o úplně běžných věcech.

Jak jsi na tom se sportem teď?

Triatlon se mi zalíbil a v roce 2018 jsem absolvoval čtyři závody na Slovensku i v Česku. Mám za sebou polovičního Iron Mana v centru Prahy, kde jsem musel absolvovat dvakrát tak delší vzdálenosti než co jsem absolvoval v rámci Win4Youth. Příští rok, když všechno dobře dopadne, tak bych rád absolvoval celý závod Iron Man.

V ČR jste si program trochu vyšperkovali a přispíváte také na lokální nadace. Můžete nám o tom povědět více?

Spolupracujeme s nadací Terezy Maxové a za každý kilometr, který uběhneme nebo ujedeme na kole, věnujeme dvě koruny na pomoc dětem z dětských domovů. V roce 2017 jsme nadaci „vyběhali“ sto tisíc korun.

Angažujete se i nadále ve Win4Youth?

Pomyslnou štafetu jsem předal kolegovi Petrovi Doudovi, který je ambasadorem pro rok 2018. Probíral jsem se s ním průběh mojí přípravy i to, jaký byl závod. Dal jsem mu několik tipů, ale Petr vypadá, že to úplně bez problému zvládne. Jinak s kolegy z ostatních poboček plánujeme sem tam nějaký společný běh.

*

Podívej se, jak to chodí mezi sporťákama z Adecco a jaké nečekané zkušenosti můžeš v práci získat!