Na první pohled se zdá, že pracovat méně a mít stejnou výplatu nedává smysl. Jak by mohla daná firma fungovat dál stejně? Pravdou je, že firmy, které tento pracovní experiment podstoupily, nehlásily ztráty, spíše naopak. Experiment se tak proměnil ve win-win situaci pro obě strany.

Čtyřdenní pracovní týden na Novém Zélandu

S tímto nápadem na experiment přišla novozélandská firma Perpetual Guardian podnikající na poli územního plánování a svěřenských fondů. Experiment proběhl na jaře minulého roku a zapojilo se do něj necelých 250 zaměstnanců této firmy. Zaměstnanci v rámci dvou měsíců chodili do práce místo 5 dnů pouhé 4. Zaplaceno však dostali stejně.

 

Skeptiky možná překvapí statistiky, které z experimentu vyšly. Firma si pochvalovala vyšší produktivitu, zatímco zaměstnanci čas navíc, který mohli strávit s rodinou nebo jinými zálibami. Přístup zaměstnanců se změnil a práci dělali s větší chutí a bez zbytečných zdržování.

Společnost Perpetual Guardian tak zabila dvě mouchy jednou ranou – zvýšila produktivitu i spokojenost zaměstnanců. Novozélandská firma však nebyla jediná, která se rozhodla vyzkoušet něco nového.

Šestihodinová pracovní doba ve Švédsku

Pracovní doba ve Švédsku je 40 hodin týdně. Obvykle se pracovní doba v Evropě pohybuje od 40 hodin výše kromě Francie, kde je průměr pouze 35 hodin. Přestože Švédsko nepatří mezi země, kde by byla pracovní doba příliš dlouhá, přišlo již před pár lety s inovací dosavadní pracovní doby. Jeden z jejich experimentů se týkal zkrácení osmihodinové pracovní doby na šestihodinovou.

Tento experiment byl vyzkoušen v domově důchodců v Svartedalens, v automobilce Toyota a ve spoustě dalších švédských firem. Výsledky experimentu se lišily a nebyly tak jednoznačně pozitivní jako u Nového Zélandu.

Některé společnosti od zkrácené pracovní doby upustily, ale u některých firem byl naopak zaznamenán vyšší zisk. Tím se pochlubila například Toyota, které se údajně zvedl obrat o 25 %.

Na co pracovní experimenty?

Pravdou je, že 8 hodin v práci není nic neobvyklého a většina z nás to bere jako samozřejmost. Všichni ale také víme, že zůstat soustředění a jet naplno 8 hodin prostě nejde.

Mnoho zaměstnavatelů trápí to, že jejich zaměstnanci brouzdají během práce na sociálních sítích a svoji pracovní dobu si občas jen tak odsedí. V jiném případě jsou zaměstnanci přepracovaní, nevyspalí a do práce se musí nutit. Pracovní experimenty měly za cíl tento přístup změnit tak, aby se zaměstnanci do své práce více těšili, dělali úkoly s chutí a měli zároveň dost času po práci pro svou realizaci.

 

Jak je na tom Česko?

Co se týče České republiky, pracovní experimenty nechává stranou a drží se standardní pracovní doby. Mezi hlavní obavy patří hlavně to, že mezi kratší pracovní dobou a vyšší produktivitou nemusí platit nepřímá úměra.

Mimo to se objevují i spekulace o tom, že kratší pracovní doba nemusí přispívat k nižší nezaměstnanosti, ale naopak může vést k poklesu ekonomiky. Takové výsledky vyplývají ze studie Raiffeisenbank.

Přestože skeptiků a odpůrců těchto typů pracovních experimentů bylo mnoho, návrh kratší pracovní doby zní pro mnohé zaměstnance jako ráj. Z  příkladů ze zahraničí můžeme usoudit, že někde se experiment, jinde však tolik nadšení zase nesklízí. V Česku zatím musíme dál počítat s osmihodinovkou, ale můžeme alespoň doufat, že nám to jednou vyjde.