Kdysi jsme na jednom kurzu hráli hru „sepište děj pohádky do jediné věty“. Zní to mnohem jednodušeji, než to ve skutečnosti je. O to víc mě Ottův Orbis Tweetus fascinuje. Je to pravděpodobně nejkratší marketingová učebnice a rozhodně jediná učebnice, u které vás bude namáhání mozkových buněk dokonce dost bavit. I večer před spaním.

Trochu jinak o marketingu

Literatury o reklamě a marketingu existuje nepřeberné množství. Najít v něm kvalitní informace je ale často jako hledat jehlu v kupce sena. Otto Bohuš vám takové nadměrné úsilí ušetří. Roky zkušeností a načtené stohy knih shrnul do své knihy tweetů, v níž jsou jednoduchou, hravou a díky tomu snadno zapamatovatelnou formou shrnuty ty nejzásadnější principy účinného copywritingu a marketingu. Některé tweety obsahují přímá doporučení, jiné jsou spíš slovní hříčky. I v nich je ale víc než jen snaha čtenáře pobavit. Ukazují nám, jak rozmanitá, krásná a hravá ta naše čeština dokáže s trochou pozornosti a vynalézavosti být.

Proč to tweetnout?

Skvělým bonusem Orbis tweetus je po předchozích autorových e-knihách Piště jako copywriter bezesporu její forma. Je to tak trochu umělecké dílo, na jehož grafické podobě se podílelo 92 různých autorů. Nejmladšímu z nich bylo teprve pět let. Dobrý, ne? Ten správný punc by ale kniha rozhodně nedostala nebýt grafičky a výtvarné pedagožky Jany Reichel, která vnesla do nashromážděných ilustrací řád. A tak se stal z několika twitterových příspěvků typografický skvost, jímž si budete listovat jen tak pro radost.

Pro mě osobně má Orbis tweetus ještě jeden význam – slouží mi jako fyzický důkaz toho, že vytvářet něco „ze sebe, za sebe a podle sebe,“ má smysl. Že i zprvu podivný nápad může vyústit ve skvělý projekt. A proto bychom se vlastních podivných nápadů neměli lekat a vzdávat se jich hned na začátku jen proto, že se nám zdají „neslučitelné se životem“.

Kam pro ni?

A ještě jedna zajímavost na konec: Jelikož je kniha žánrově těžko zařaditelná, její hledání v knihkupectví je docela dobrodružství. Občas se při jejím hledání dostanete mezi regály, které byste sami od sebe nenavštívili. V jednom knihkupectví měli dokonce část Ottových knih umístěných v sekci „věda“ a druhou část v navazující sekci „záhady“. A poradili si s tím podle mě nejlíp. Marketing v sobě má trochu z obojího, nemyslíte?