Jaký je rozdíl mezi „depkou“ a skutečnou depresí?

Špatná nálada - depka - je obvykle jen chvilkový rozmar tvého mozku, který má svou dobu expirace. Při špatné náladě cítíš otrávenost, frustraci nebo prázdno, někdy i smutek, který může být hluboký.

Příznaky jsou různé, ale jedno mají společné: netrvají déle jak dva týdny v kuse. Při špatné náladě se najdou činnosti, které ti přináší úlevu. Stačí se vyplakat nebo si pustit komedii a hned je ti o něco lépe. Také poměrně snadno zjistíš příčinu své špatné nálady; nabroušený šéf v práci, neúspěšný projekt, sychravé počasí za okny.

Deprese je naopak chronický stav, který trvá déle než čtrnáct dní a spouštěče jsou komplexnější. Mnoho lidí si pod pojmem deprese představí prázdno. To bývá prvotním příznakem v lehké fázi deprese - člověk je schopen fungovat v životě, ale nic ho nebaví a netěší. Jakmile deprese přejde do středně těžké a těžké fáze, člověk je plný mnoha pocitů; všechny jsou ale negativní a intenzivní.

Příznaky deprese

Nemocní s depresí postrádají energii; i jednoduché činnosti jsou pro ně velmi vysilující, musí je dělat na etapy, případně si po jejich dokončení jít odpočinout. Mají problémy s pozorností, proto aktivity, které uleví lidem se špatnou náladou, jsou pro ně nedosažitelné. Narušená je i paměť: dotyční mají problém si vybavit, co včera dělali. Ztrácí chuť k jídlu (dokonce i jejich chuťové pohárky stagnují), nemají zájem o sex ani o jiné aktivity, které je dříve bavily.

Klasické pocity při depresi jsou smutek, beznaděj, sebeobviňování se, únava. Dále problémy se spánkem (spí málo nebo moc), mohou se dostavit i fyzické symptomy jako problémy s dýcháním („tíha na hrudi“), bolesti hlavy. Typickým příznakem je i kolísání nálady. Ráno bývá člověku s depresí velmi zle, zatímco k večeru se dostavuje mírná úleva a velmi slabé pozitivní pocity.

Člověku s lehkou depresí jeho okolí obvykle nevěří, protože je schopen fungovat, byť jeho výkonnost jde prokazatelně dolů. Člověk se středně těžkou a těžkou depresí se projevuje jako pacient s rozvíjející se demencí. V těch nejvážnějších stavech může mít nemocný i halucinace.

Až 15 % lidí trpících depresí spáchá sebevraždu.

Mýty o depresi

Deprese je často zaměňována za špatnou náladu. Ale jak už bylo řečeno, špatná nálada nebývá tak intenzivní a nikdy není chronická. Deprese může být zaměněna i za lenost, ale zatímco líný člověk nechce, člověk s depresí prostě nemůže; nemá energii.

Další z rozšířených mýtů je, že k depresi musí mít člověk vážný důvod. Deprese je jako každá jiná nemoc, spouštěče mohou být vnější i vnitřní (obvykle se jedná o kombinaci obojího), závažné i méně závažné, lépe i hůře řešitelné. Deprese se může vyskytnout v jakémkoliv věku, tedy i u malých dětí, u kterých se to často nepředpokládá a ty potom celé dětství trpí.

Hlavní druhy depresí

„Klasická“ deprese – dělí se na lehkou (dysthymie), střední, těžkou a těžkou depresi s bludy. Často za ní stojí traumata a nelehké životní události.
Endogenní deprese – deprese, která vzniká nevyvážeností chemie v mozku. Během života se často vrací.
Maniodeprese (bipolární afektivní porucha) – porucha, při které se střídají období depresí a mánie.
Sezónní deprese – deprese, která se vyskytuje obvykle na podzim a v zimě, kdy člověk není vystaven slunečnímu záření a vitamínu D a zkracují se dny. Tuto depresi zažila většina z nás. Bývá obvykle mírná.
Poporodní deprese – vyskytuje se krátce po porodu u žen. Rozvíjí se v různě závažné míře. Dissimulovaná deprese – tento typ deprese se projevuje pouze fyzickými příznaky. Člověk s DD mívá problémy se zády, migrény a jiné fyzické potíže, které se nedají z medicínského hlediska nijak vysvětlit.

Jak si pomoct?

U mírnějších projevů deprese, které mají i vnější příčinu, stačí tuto příčinu odstranit. Udělat větší životní změnu nebo si odpočinout na dovolené.

U vážnějších typů deprese je výrazně doporučeno vyhledat odborníka. Nejúčinnější léčba spočívá v terapii, případně v užívání antidepresiv.