Před časem u nás na blogu vyšel zmíněný článek a jeden by si myslel, že když napíšete 10 důvodů, proč jsou muži v nějaké profesi "super partneři", vznikne z toho zcela nekonfliktní oddechové čtení. Chyba lávky. Každý takový článek samozřejmě vždycky balancuje na tenké hraně přijatelnosti a akceptovatelnosti z jednoho prostého důvodu - koketujete se stereotypy. Na Facebooku i Twitteru se tak k textu semlela debata na toto téma. Nás trochu zaskočila, ale dovedla nás i k interní debatě a vyjádření k celé věci, které nabízíme níže. 

*

Tak jo. S veškerou úctou a respektem k redaktorce, která u nás odvedla a odvádí spoustu dobré práce, ten článek prostě není moc chytrý. Stane se. Přiznání hned v první větě, že nechceme moc zabíhat do stereotypů, evidentně nedává textu potřebný rámec a nevytváří žádoucí alibi, jestliže do nich následně zajedeme kombajnem.

Všichni ajťáci nepochybně nejsou ti „nejlepší partneři“. Někteří určitě stojí za starou belu úplně stejně jako partneři z jakýchkoli jiných oborů a procento blbců je zde jistě zastoupeno zcela stejně jako v jakékoli jiné profesi. Jistě jsou mezi nimi komici, alkoholici, lvové salonů i ti, kteří prostě doma nezajišťují (ať z jakéhokoli důvodu) kompletní IT servis. Takže ne. Všichni ajťáci nemají nutně analytické schopnosti, nejsou tiší, nejsou stálí ani nenároční a bohužel asi všichni nejsou ani dobře zaplacení. Je otázka, do jaké míry jsme ochotní přijmout nadsázku, když jde o pozitivní stereotyp a do jaké míry máme být ochotní takovou nadsázku přijmout. 

Celý problém nás v redakci přivedl k mnoha podobným otázkám na téma stereotypy. Stereotypy šířit nechceme, ale neujíždíme si občas, byť nevědomky a bezelstně, na stereotypech pozitivních? Co třeba poznatky typu, proč to ženám jde v IT či logistice, když to tam vlastně úplně stejně jde mužům a ženám to jde nepochybně i jinde. Jsou stereotypy, pokud mají vyzdvihovat nějakou pozitivní vlastnost, tak moc škodlivé? Nešíří sice nenávist, ani neuráží. Na druhou stranu ale nejsou ani nijak přínosné.

Za tento podnět děkujeme, přivedlo nás to k řadě úvah o tom, jak chceme nebo nechceme psát.

Takže – my se polepšíme a článek je prolinkován navždy s tímto naším vyjádřením, aby bylo oboje na jednom místě a mohli jste o tom třeba ještě debatovat.