Maggi a pracující mámy

V roce 1886 byly Franzi Kafkovi tři roky, mladý profesor T. G. Masaryk právě zpochybnil svou statí pravost rukopisů a na trůně Habsburské monarchie seděl neochvějný František Josef I…. V tom roce vzniklo Maggi. Maggi se nezrodilo s podnikatelským záměrem, ale jako řešení pro kritickou situaci. Velká část obyvatelstva se během průmyslové revoluce přestěhovala do měst a dosavadní zásobování nestačilo. Nedostatek byl zejména masa. Tak Julius Maggi – syn švýcarského pekaře – přišel s první dehydratovanou polévkou. V roce 1900 pak přibyly ještě bujonové kostky a omáčky.

V době, o které mluvíme, rostla zaměstnanost žen a krom nedostatku surovin tak rodiny trápil i nedostatek času na přípravu jídla. Maggi přišel s jednoduchým řešením, které okamžitě ovládlo evropské metropole. Tak vznikla i slavná čtyřhranná žluto-červená lahvička, která vylepšuje chuť polévek či omáček. Taky stávala na stole v kuchyni tvých prarodičů? A taky jsi měl tak slavnostní pocit, když sis s ní trochu nakapal do polévky? Dnes je značka Maggi a všechny její produkty pod křídly společnosti Nestlé, její lidé s nimi pracují, aby si udržely své místo v českých kuchyních i pro další generace.


Hašlerkový paradox

Hašlerky se „narodily“ ve stejném roce jako Československo. V roce 1918 se ale Hašlerky ještě nejmenovaly. Jmenovaly se Caruso a vyráběly se v dílně na Vinohradech. Herci, písničkáři a spisovateli Karlu Hašlerovi bylo 42 let, když za ním přišel v roce 1921 výrobce bonbonů Caruso s otázkou, zda může pojmenovat bonbony po něm. Celá Praha v té době věděla, že Hašler ruší řadu vystoupení kvůli problémům s hlasivkami. Hašler nakonec souhlasil. Firma tak využila pokrokově nejen spolupráce se známou osobností, ale i principů „real time marketingu“ (zareagovala v reklamě obratně na aktuální dění), který je velmi aktuální i dnes. Tento konkrétní případ jen výrazně přetrval.

Paradoxem, který není v českých dějinách nijak neobvyklý, je, že když v roce 1941 slavily Hašlerky dvacáté narozeniny a nejen Prahu zaplavily slogany „U nás nekašleme, máme Hašlerky“, Hašler byl za zpívání a šíření vlasteneckých písní zadržen Gestapem. Ještě téhož roku zemřel na následky mučení v Mauthausenu. Jeho jméno ale z bonbonů nikdy nezmizelo, stejně tak jako se jeho písně stále zpívaly. Taky ti děda nosil Hašlerky, když jsi marodil?


Vinohradská hvězda

„Příští zastávka: Orionka.“ Znáte ji? Přesně tam na Vinohradech stávala čokoládovna Františka Maršnera. Ten se svou ženou založil v roce 1891 Výrobu orientálských cukrovinek na Královských Vinohradech. Začínali prodejem tureckého medu či chalvy a postupně rostli. V roce 1897, kdy v Britském království slaví 60 let vlády královny Viktorie a v Kopřivnici se postaví první český automobil, světlo světa spatřuje „Maršnerova reformní čokoláda“. Možná to bude překvapení, ale její reklama staví hlavně na prospěšnosti pro lidské zdraví a výživnosti. Ve válečném roce 1914 se registruje značka ORION.

V roce 1921, ano, tedy v roce, kdy se Hašlerky staly Hašlerkami, se ORION stává nejvýznamnějším českým producentem čokolády. Krom vánočních čokoládových kolekcích si většina z nás pojí ORION i s nadčasovým a originálním designem obalů. Orientální prvky do grafiky vnesl Zdenek Rykr, kterého inspirovaly jeho vlastní exotické cesty. Pro Kofilu nakreslil legendárního mouřenína s kávou a vytvořil stovky dalších obalů a plakátů. Z jejich grafiky vycházela značka i následující desítky let a koncept se udržuje dodnes. Zdenek Rykr zemřel tragicky. V napjaté protektorátní atmosféře ukončil svůj život skokem pod vlak z dodnes nevyjasněných pohnutek v pouhých 39 letech. Snad prý z obavy z Gestapa.

Vinohradská továrna se po válce dočkala rychlého znárodnění. Z Kofily ale nemizí mouřenín (krom některých limitovaných edicí) a hvězda ORION také zůstává. Koneckonců, hvězda v té době nikomu vadit nemohla. Komunistický režim byl v osudech čokoládovny trochu nerozhodný. Výrobu převedl pod Pražské čokoládovny do Modřan a objekt vinohradské továrny čekalo postupné chátrání, necitlivé přestavby a finálně zmizel v roce 2008. Zbyla jen ta tramvajová zastávka. Samotnou značku ORION po roce 1992 přebírá taktéž Nestlé, které střeží tento náš čokoládový poklad pro další pokolení.


Nescafé, války, nové cesty a čas na kávu

První experimenty s rozpustnou kávou za sebou má společnost Nestlé už v 19. století. V první světové válce tato švýcarská firma dodávala kávový nápoj vojákům na frontu. Po válce ale chyběly zdroje – tedy káva a výroba se zastavila. V roce 1916 začínají další pokusy na výrobu práškové kávy. Neúroda kávy v Brazílii zvýšila poptávku a Nestlé se potýká s výzvou vyrobit „kávové kostky“ na principu bujónu. Výsledky ale nebyly uspokojivé a lidé si dalších 8 let museli počkat.

Evropa se nacházela ve složité době, když bylo na Apríla 1938 konečně na švýcarský trh uvedeno Nescafé. Káva z pultů zmizela neobyčejně rychle. Obchodní cíle na rok se splnily do dvou měsíců. Úspěch, ale neměl trvat dlouho. Německo zbrojí, schyluje se k Mnichovské dohodě a v Rusku probíhají Moskevské procesy a čistky. Nescafé se do roku 1940 dostane úspěšně na všechny trhy v zemích, které nejsou dotčeny válkou. V roce 1941 se dokonce stane součástí balíčků pro americké vojáky.

Možná můžeš mít dojem, že rozpustné kávě už odzvonilo v době, kdy si i naše babičky pořídily pressovače a kolegové si v kanclu melou kávu ručně. Nestlé se rychle zorientovalo v nové situaci a přišlo s novinkou. Domácí kávovary na kapsle Nescafé Dolce Gusto se dostaly do neuvěřitelného množství českých domácností a dá se říct, že „kultivovaly“ domácí konzumaci kávy. Češi se naučili, co je latté, lungo nebo ristretto a nespokojí se dnes v kavárně jen tak s něčím. Nevím, jak ta vaše, ale moje babička ho má i na chatě. Možná se zakládá na novou tradici. Konec chataření „s rozpustným“? Hm?

*

Bavilo by tě tvořit budoucnost produktů s takovou historií? Seznam se s Nestlé. Zajímá tě marketing? Zjisti proč