Co mi hrozí v kanceláři?

Pokud tvůj šéf nemá velmi zvláštní představy o motivaci zaměstnanců, pak tě při běžné kancelářské práci nejspíš nesrazí auto ani nenapadne divoké zvíře. To ale neznamená, že neexistují specifická úskalí i pro fyzicky relativně nenáročný typ práce.

Například kluzké podlahy - ty patří k hlavním zdrojům pracovních úrazů v kancelářském prostředí. Náhlý pád na tvrdou zem může způsobit těžké zranění bleskovou rychlostí.

Ostré předměty jako nože a nůžky rovněž představují jednoduchý způsob, jak si troškou neopatrnosti přivodit poranění.




Kromě náhlých neštěstí se mohou některé problémy projevovat delší dobu a poté se náhle “zlomit” v závažné zdravotní potíže. Dlouhé sezení u počítače neprospívá zádům ani očím, a pokud si člověk nedopřává pravidelné přestávky, "pouhé" nepříjemné pocity se snadno změní v akutní bolesti či dokonce horší stavy s trvalými následky.

I takový kolega, který celý den v práci kašle a posmrkává, může způsobit svému okolí větší nesnáze. Nikdo z nás není rád nemocný, a proto je dobré věnovat větší pozornost hygieně a často si umývat ruce nebo dokonce otevírat kliky papírovým kapesníkem (zdá se to obsesivní, ale v prostoru s nemocným člověkem je to občas dobrý nápad).

Prostředí plné virů a bakterií pak zejména nesvědčí lidem s chronickými obtížemi, jejichž stav může zhoršit i třeba jen zvýšené topení nebo klimatizace.

Při vzniku neštěstí rozhoduje několik málo minut, v nichž máme možnost udělat zásadní kroky pro záchranu života. Jak zajistit, aby se tak skutečně stalo?


Kdo a jak pomůže

Zaměstnavatel má povinnost určit pracovníky, kteří ponesou zodpovědnost za poskytnutí první pomoci a přivolání příslušných profesionálů (lékař, hasiči, policie).

Tito určení pracovníci musí projít školením, zajištěné zaměstnavatelem ve spolupráci se specializovaným poskytovatelem těchto školení. Obecně platí, že čím více vyškolených pracovníků, tím lépe. Pokud například zná první pomoc pouze jeden zaměstnanec a zrovna on se dostane do nesnází, pak systém určených lidí ztrácí svůj význam.

Každý zaměstnavatel by si měl uvědomit, že jeho podřízení a kolegové jsou tím nejdůležitějším zdrojem a podle toho je také připravit na potencionální náročné situace. Školení první pomoci se může snadno stát skvělou příležitostí pro teambuilding, kde se kolegové vzájemně blíže poznají a naučí se spoléhat jeden na druhého.

Mimo výcvik musí být na pracovišti samozřejmě k dispozici i  dobře vybavená lékárnička a zaměstnanci by měli mítp řehled o tom, kde ji v případě nouze hledat. Obsah lékárničky by měl odpovídat nejrůznějším zdravotním problémům, které mohou nastat. Není tedy od věci vědět o svých spolupracovnících, jakými trpí neduhy, případně jakou mají krevní skupinu.

Malá psychologická poznámka: I když se všichni tví kolegové v první pomoci orientují, mohou v prvotních minutách po nehodě nastat období nejistoty a nečinnosti. Lidská nátura je zvláštní v tom, že často hledá podnět k akci v akcích ostatních. Může se tedy stát, že kolegové budou očekávat iniciativu od někoho jiného než aby sami začli hned jednat. V takových případech je potřeba určit odpovědnou osobu. Ukaž na někoho prstem a řekni “zavolej záchranku” ještě předtím, než se pustíš do poskytování první pomoci.


Co dělat a nedělat, když…

Zavolání pomoci by mělo být prvním krokem při řešení všech zdravotních obtíží, které se zdají vážné.

Následně je nutné rozpoznat, jaký druh pomoci odpovídá situaci.

Při každém kroku je nutné zachovat klid. Jedná se o velmi stresovou situaci, ale jestliže máš za sebou dobrou přípravu, neměl/a by ses nechat strhnout napětím, zvlášť pokud je profesionální pomoc už na cestě.

Snaž se co nejpřesněji rozpoznat druh potíží. Kde to bolí, jakým způsobem, objevuje se někde krvácení? Krev bývá často velkým zdrojem stresu při poskytování první pomoci.

Výrazně krvácejícími oblastmi jsou hlava či rozkrok, ale ani tam by nemělo dojít k vykrvácení, jestliže se rána dostatečně rychle zajistí. V případě, že dotyčný ztratí vědomí, zkontroluj dýchání a puls. Když je nenajdeš, začni s resuscitací.




Občas je důležité vědět i co nedělat. Když se vedle tebe začne kolega najednou dusit a kašlat, vydrž. Pokud kašle, může dýchat a snaží se situaci vyřešit. Silné bouchnutí do zad by například mohlo posunout předmět zpět a zamezit dýchání. Pakliže kolega kašlat přestane, ale má pořád potíže, je na čase provést Heimlichův manévr.

Jestli si dočetl/a až sem a nevíš například, kdo je na tvém pracovišti odpovědný za poskytnutí první pomoci, tak je nejvyšší čas to zjistit a navrhnout plošné školení pro ostatní zaměstnance. Bude to lepší než se pouze spoléhat na přízeň osudu.