Pro konzultaci a právní radu jsme se obrátili na advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ. Tam nám odpovídal Filip Drnec, ředitel kanceláře.

Právní ukotvení

Zákoník práce ukládá zaměstnavatelům, aby od jednotlivých uchazečů vyžadovali pouze takové údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Co to znamená? Obecně platnou poučkou pro personalisty je, aby u jednotlivých kandidátů sledovali především jejich kvalifikaci či případné zvláštní schopnosti, které volná pracovní pozice vyžaduje.

Zákoník práce doplňuje zákon o zaměstnanosti, když při výběru zaměstnanců sleduje zejména rovné zacházení a zákaz diskriminace. Právě optikou zákona o zaměstnanosti lze některé otázky, které zazní během pracovního pohovoru, považovat za protiprávní. Které to jsou? Typickým příkladem jsou otázky související s pohlavní identifikací, těhotenstvím či rodičovstvím, rasou, národností a věkem. Nepřípustné je rovněž zjišťování informací týkajících se sexuální orientace, členství v odborových organizacích, politických stranách nebo hnutích a příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti.

Takže ne, nemusíš na pohovoru hlásit, že jsi věřící katolík, ani že máš děti, ani že do roka s manželem plánujete třetí. Výjimkou by mohlo být, pokud potřebuješ s ohledem na tuto skutečnost zjišťovat flexibilitu zaměstnání, případně si chceš vyjednat speciální režim práce z domu a podobně. I v tom případě ale nemusíš vysvětlovat proč, ačkoli možná budeš působit záhadně.

Výjimky

Ano, i výjimky existují. „Někdy je třeba popsané hranice překročit, a to v případech, kdy se informace váží ke splnění kvalifikace. Některá zaměstnání totiž ze zákona vyžadují dosažení určitého věku, například soudce. Církevní organizace například může stanovit víru uchazeče jako přiměřený profesní požadavek,“ popisuje výjimky Filip Drnec. Zjišťování informací ohledně rodinných či majetkových podmínek je rovněž oprávněné pouze v případech, stanoví-li tak zvláštní zákon či je taková informace nezbytná vzhledem k povaze práce (např. těhotné ženy nemohou vykonávat těžební práce). V ostatních případech však zpravidla jde o otázky nikoli trestné, ale protiprávní.

Jak se bránit?

Bránit se lze v podstatě jediným způsobem. Na protiprávní otázku neodpovědět. Zkušený personalista by měl vědět, že se ocitl za hranou a nenaléhat. Na druhou stranu ale na otázku odpovědět můžeš dle svého uvážení. Považuješ odpověď na otázku za svou konkurenční výhodu? Jsi natolik otevřená/ý, že otázku nepovažuješ za invazivní? Odpověz, ale ber to tak, že přispíváš k něčemu, co by si zaměstnavatel dovolit neměl a k jeho pocitu, že se na takové věci ptát může. Teď ti možná otevřená odpověď pomůže, ale za pár let můžeš být v úplně jiné situaci. Mysli na to, co je fér.

Nepřijetí jako projev diskriminace?

„Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o přijetí a nepřijetí nemusí být odůvodněno, dokázat zpětně diskriminaci na pracovním pohovoru je téměř nemožné. Na případné odmítnutí lze z pozice nepřijatého uchazeče pochopitelně jakkoli reagovat, žádné pozitivní následky to ale zpravidla nepřinese. Svoboda rozhodnout se, s kým bude pracovní smlouva uzavřena, je vždy nejen na straně uchazeče, ale i na straně zaměstnavatele,“ vysvětluje Filip Drnec. Ani za předpokladu, že jsi byl/a vystavena diskriminaci na základě protiprávního jednání, dokazování je téměř nemožné. Zaměstnavatel má právo tě odmítnout i čistě proto, že mu nejsi tak úplně sympatická/ý.

Nahrávání přijímacího řízení?

Nahrávat si rozhovor na telefon v kabelce není úplně standardní. Ať už si pohovor nahrává uchazeč o zaměstnání nebo potenciální zaměstnavatel, vždy se jedná o nestandardní praktiku, s níž musí nahrávaná osoba souhlasit. Pořizování zvukových nebo obrazových záznamů fyzických osob bez jejich souhlasu je za běžných okolností neoprávněným zásahem do ochrany osobnosti. Za výjimku může být považováno tajné pořízení audiozáznamu rozhovoru, jde-li o jediný způsob dosažení právní ochrany výrazně slabší strany (zaměstnance) v pracovněprávním sporu před soudem.

„Soudy každý takový případ posuzují naprosto individuálně, nelze tedy předvídat úspěšnost takového jednání, a tedy ani podobnou praktiku doporučit. Tím spíše v situaci, kdy pracovněprávní vztah ještě nevznikl a jednáním potenciálního zaměstnavatele tedy nehrozí ztráta zaměstnání,“ uzavírá Filip Drnec tyto zvláštní případy.

*

Tip na závěr. Ať už jsi případné protiprávní otázky zvládl/a na pohovoru jakkoli, zvaž, jestli chceš opravdu pracovat ve společnosti, která tě jim vystavila. Pokud nebyl příjemný a férový samotný pohovor, co můžeš od firmy čekat dál? K atmosféře a tomu, co je na trhu práce běžné přispíváš nemalou mírou i ty, jako kandidát. Přemýšlej o tom, jak chceš, aby chování zaměstnavatelů vypadalo a sám/a se podle toho zkus řídit.