Radka Novak pracuje v oboru přes 20 let. Momentálně je na pozici Partner a vede celý tým pronájmu kanceláří v Cushman & Wakefield. Sešli jsme se v sídle jejich firmy v pražském Quadriu.

Dá se říci, do jaké míry ovlivňuje pracovní prostředí kvalitu života a výkonnost lidí, kteří se v něm pohybují a pracují?

Dlouho jsme hledali nějaké empiricky ověřené průzkumy na toto téma a zjistili jsme, že vlastně nic takového neexistuje. Jen těžko se prověřuje, zda prostředí zvýší výkonnost, je to spíš o pocitu. Většinou, když se firma přestěhuje do nového, hovoří se často o zlepšené atmosféře a v tomto případě se může také měřit, zda došlo k nárůstu obratu ca 6 měsíců od stěhování. Nicméně ani tak ale nelze 100% říci, že se neodehrálo ještě něco jiného, co mohlo výsledky ovlivnit.

Jak se změnily české kanceláře za posledních 20 let?

Prostředí kanceláří ovlivnily trendy ze západních zemí, které sem po revoluci přinesly velké realitní kanceláře nebo developeři. Předtím byli všichni zvyklí na samostatné kanceláře, kde měl každý své soukromí a rychlovarnou konvici. Ty se postupně začaly měnit v open space kanceláře, které byly mnohdy nešťastně navržené pouze s jedním cílem – maximálně vytížit prostor. Největší tlak na vytíženost open space přišel s recesí v roce 2008, kdy společnosti významně šetřily. V té době se ale také začaly objevovat první otázky, zda je open space pro zaměstnance opravdu ideálním pracovním prostředím.

A je či není? My se setkáváme s velkými odpůrci i příznivci tohoto řešení…

Je to všechno hlavně o zvyku, osobnostních preferencí jedinců a také o povaze fungování firmy a jejího byznysu. Třeba právníci do open space nepatří, potřebují soukromí, protože musí zachovat důvěrnost informací a diskrétnost. To také platí pro finanční a HR oddělení, která mají většinou jediná s jistotou oddělené kanceláře. Naopak obchodníci oceňují rušnější prostředí a kontakt s kolegy. Navíc tráví hodně času mimo kancelář a nemají pak problém sdílet své místo, eventuálně ty dvě, tři hodiny, co v kanceláři stráví, mohou pracovat třeba na „bidýlku“ nebo v relaxační zóně. Každá firma by si tedy měla primárně zanalyzovat, jaký typ pracovníků má, a podle toho jim vytvořit odpovídající pracovní prostředí.

Jak vlastně probíhá plánování kancelářských prostor pro konkrétní firmu?

Návrhu zpravidla předchází zpracovaní takzvané Workplace strategy, ve které analyzujeme, jak je prostor využíván a jak funguje interakce mezi různými odděleními. Jak často spolu komunikují, spolupracují na projektech a také kolik času tráví skutečně „u stolu“. Ze studie pak vznikne tzv. dispoziční plán, se kterým se začne řešit i design interiéru. Ten je dnes velmi důležitý. Trendy se navíc vyvíjí každým dnem. Dneska už se například tolik nepracuje s barvami logotypu společnosti, ale volí se spíše neutrální. Člověk nikdy neví, kdy firmu koupí někdo jiný a pak by se musel celý interiér měnit.

Dá se při plánování říct, kolik metrů čtverečních potřebuje jeden zaměstnanec k pohodlnému fungování?

Dlouhé roky jsme pracovali s tím, že je potřeba 10 m2 na člověka. Je v tom zahrnuté nejen pracovní místo, ale i prostor v konferenčních místnostech, na chodbách a tak podobně. U call center jsme se setkávali i s 5 m2, ale to je již skutečný extrém a o nějakém komfortu se nedá vůbec hovořit. Vzhledem k tomu, jak výrazně se způsob práce za posledních pár let změnil, vycházíme nyní spíše z dlouholetých zkušeností a odhadů a plochu na jednoho zaměstnance už nemáme tak přesně vymezenou.

Co se dnes při plánování kanceláří často podceňuje?

Často bývá podhodnocen počet telefonních budek a malých zasedacích místností, které jsou nezbytné zvlášť v otevřených kancelářích. Dále také relaxační koutky, které se často řeší „na koleni“, např. tím že pohodíte Fatboye do volného prostoru a pak se divíte, proč tam zaměstnanci netráví čas. To se stává zejména v případech, kdy si firma myslí, že je na tolik chytrá, že si poskládá rozvržení kanceláří podle sebe a neporadí se s architekty.

K čemu trendy směřují a co je aktuálně trendem číslo jedna?

V dnešní době se osobní i pracovní život začíná čím dál více prolínat. Kanceláře jsou navrhovány tak, že prakticky neřešíte, kdy pracujete a kdy trávíte volný čas. Někteří průkopníci poskytují kancelářské prostory, kde jsou dětské koutky, celodenní catering zdarma, fitko i dostatek relaxačních zón. Dalším trendem jsou rozhodně tzv. coworkingové prostory.

Začaly firmy více řešit své kanceláře s ohledem na situaci na trhu práce, kde je zaměstnanců nedostatek?

Největší obrat nastal během posledních šesti let. Firmám se začalo dařit ekonomicky a do kanceláří více investují. Najímají si architekty a konzultanty, kteří jim poradí, jak pracovní prostor co nejlépe využít a zároveň mu dodají na atraktivnosti a originalitě. A to vše s cílem být atraktivní pro zaměstnance.

Proměnila kanceláře nějak oblíbenost a fenomén home officu?

Kancelářské prostory proměnilo hlavně to, že dnes lidé mohou pracovat v podstatě odkudkoliv. Před pár lety byl home office velký trend a mnohé firmy ho v různé míře zavedly. Po vyzkoušení v praxi ale zjistily, že interakci mezi spolupracovníky nelze ničím nahradit. Začíná se od toho tedy ustupovat a firmy se snaží vytvořit kancelářský prostor tak, aby byl pro lidi příjemný a trávili tam rádi svůj čas. Díky tomu, že dnes už nemusí být na každém stole pevný počítač, lze si s prostorem více hrát a vytvořit zajímavá zákoutí, která navodí kreativní atmosféru.

Dokážete odhadnout, co bude trendem v kancelářích za dalších pět až deset let?

To si upřímně netroufám odhadnout. Mám pocit, že kanceláře, které kreslíme teď, už moc jako kanceláře nevypadají. Doufám, že i v budoucnu bude kladen důraz na spokojenost lidí, kteří v kancelářích pracují. Co určitě podobu kanceláří změní, jsou technologie, které se velmi rychle vyvíjejí.

Zaujala tě práce v Cushman & Wakefield? Troufni si na jejich vysoký standard – právě nabírají po celé republice!