Míša píše na volné noze už několik let. Píše weby, blogy, vede workshopy, dělá přednášky a tím nekončí. Pokud vás zajímá víc, mrkněte k ní na web. V podcastu se dozvíte dobré i špatné příklady, jak ke psaní přistoupit, i rady a tipy pro všechny, kdo si myslí, že napsat inzerát je až to poslední a nejmenší. Pár receptů, jak psát dobré inzeráty i ve spěchu? Nenechte si ujít. 

Míšo, zeptám se vás jako mistryně slova, existuje sdělení, které nelze říct nebo napsat dobře?

To určitě existuje. Když je řeč o kariéře, tak pokud třeba propouštíme někoho, kdo to nečeká, tak to asi nelze sdělit tak, aby si nevšiml, že obsah té informace je vlastně nepříjemný.

Dá se říct, že za ty roky, co se věnujete copy, se nějak změnil přístup firem k těm marketingovým textům? Ještě před pár lety by se dalo říct, že texty v marketingu většinou tahají za ten kratší konec.

Já mám to vnímání určitě ovlivněné tím, že za mnou přichází jen ti, kdo texty řešit chtějí a ty ostatní nepotkávám. Slýchám, že v digitálních marketingových agenturách je mnohdy problém klienty přesvědčit, aby investovali i do těch textů. Já ale řeším hlavně texty, komunikaci a obsah a potkávám tedy v tomto smyslu ty osvícené. Každopádně ale vidím posun v tom, že to chtějí řešit i menší firmy a nekomerční subjekty. Pracovala jsem třeba s knihovnou, Kulturním centrem v Třinci, nebo jsem psala texty na web pro skauty… To povědomí se tedy určitě rozšiřuje.

Když za vámi klient přichází, ví už co chce, nebo na to teprve přicházíte společně?

Tak každý má pocit, že ví, co chce. Obvykle tomu lidé říkají „nějaké texty“. Společně pak ale řešíme CO a hlavně PROČ.


Jak často se potkáváte s „nějakými texty“ s HR tematikou?

Ne zas tak často. Často je to pro firmy taková přidružená a méně podstatná věc. Možná je to tím, že ti, kdo chtějí řešit vyloženě kampaň s touto tematikou, jdou za agenturou a ne za freelancerem. Já se potkávám hlavně s tím, že se připravuje web a je potřeba připravit i sekci kariéra, nebo to někdo řeší ad hoc – posílá mi napsaný inzerát a potřebuje ho upravit.

K inzerátům se rozhodně dostaneme, ale řekněte mi, jak lze přistoupit k té sekci kariéra, když jste člověk zvenku?

Ten člověk zvenku je užitečný v tom, že pomáhá té firmě na sebe nahlédnout. Když je člověk delší dobu uvnitř firmy, začne být slepý a hůř si uvědomuje nějakou kulturu, kterou tam mají. Když jsem se s tím setkala, tak jsem pomocí workshopů, otázek a rozhovorů s členy týmu pomáhala dát dohromady nějaké rysy, které je charakterizují. Když se totiž tohle podaří na webu promítnout, tak se spíše podaří přitáhnout tam lidi, kteří tam zapadnou.

Dalo by se tedy nějak říct a poradit, jak co nejlépe dostat danou firemní kulturu do textu?

Je dobré neuvažovat jen o textu, ale třeba i o fotkách, které u textu jsou. Aby se nestala taková ta věc, že se lidi z firmy nechají pro web nafotit v košilích a pak je klienti nepoznávají, protože na schůzky chodí v mikinách a tričkách. To je něco, co do té kultury taky patří a v tom textu se to dá zachytit tónem a stylem, ať už je to tykání, vykání, volba slov… To, jestli budete mluvit o svém oboru spíš jako učebnice, nebo jestli to budete říkat spíše jako známému, kterého chcete do firmy zlanařit.

Já bych se teď vrátila k těm inzerátům. Mám docela radost, že vás s tím někdo občas osloví, protože za nás je psaní inzerátů rozhodně to místo, kde se copy odbývá nejvíce. Často je vystavují personalisté sami, nebo vedoucí týmů, kam se posila hledá. Čili mnohdy ve spěchu vznikne jen rychlý soupis hard skills. Jak to vidíte vy? Mají inzeráty jako disciplína nějaká specifika?

Ten inzerát to má těžké v tom, co zmiňujete, tedy že trpí provozem – vzniká narychlo a pro lidi, kteří jej píší, není často prioritou. Čím to ale lze docela dobře ošetřit, je, když si pro firmu nebo i jednotlivé týmy připravíte konkrétní šablony. Já jsem to zažila, když jsem pracovala v Ústavu hematologie v oddělení komunikace, kde jsem měla na starost to, jak jsme se prezentovali navenek i interní komunikaci a právě s personalistkami jsme daly dohromady takovou šablonu, podle které to mohly vždycky poslepovat. Tou šablonou si připravíte velký kus práce, protože tam už uvažujete o prvcích. Je tam ta část, která je specifická pro danou pozici, ale je tam i velká část toho, co se bude opakovat – jestli jsou kanceláře na metru, jestli se tam dá zaparkovat, jestli je to práce z domova a podobně.

Když jsme si domlouvaly rozhovor, tak jsem vás prosila, jestli byste si dopředu prošla nějaké inzeráty a podívala se, co trh nabízí. Je tam něco, co stojí za komentář?

Já jsem si prošla inzeráty na Proudly, dělala jsem to tak jako náhodně a tam mě hodně zaujalo, že občas jsou tam hodně cool rozesmáté fotky, ale potom je ten text hodně sešněrovaný a oficiální jako ze školy. Konkrétně mě zaujal třeba inzerát od ŠKODA AUTO, kde hledají UX Designera. Tam je krásná věta plná cizích výrazů: „Pracujeme v interdisciplinárních týmech, abychom vytvořili uživatelskou zkušenost s produkty ve všech fázích costumer journey a abychom podpořili loajalitu našich zákazníků, budete pracovat v různých ŠKODA customer touch points.“ Je opravdu těžký si pod tím něco představit. Vždycky, když tam dáme nějaké konkrétní slovo, třeba že budou škrtat na webu, co je špatně a přepisovat to, tak hned nastartujeme mozek s nějakou konkrétní představou a máme možnost si to lépe zapamatovat a lépe to vstřebat.


Teď jste mě přivedla k otázce, jestli je vlastně chyba na straně personalisty nebo uchazeče, když dorazí na pohovor kandidát, který měl na základě inzerátu o pozici úplně jinou představu…?

Asi se může stát oboje. Ale pokud se to v nějaké firmě stává častěji, asi by nebylo špatné vzít ta špatná očekávání uchazečů a ten inzerát, a i ty další, vylepšit.

*

Zajímají vás i ty dobré případy, tipy a rady, jak napsat, že váš tým je přátelský, aniž byste to nazval/a „přátelským kolektivem“? Poslechněte si podcast s Míšou od začátku do konce a načerpejte tvůrčí inspiraci.