V dnešní době nastupující umělé inteligence a robotiky musíme přijmout nové návyky, obzvlášť chceme-li být úspěšní i za 10 nebo 20 let. Manuální a rutinní práce bude více a více nahrazována právě stroji. Za každé místo, které robotizace sebere, vzniknou dvě místa nová. Pro mělkou práci ovšem moc místa nebude, jelikož tu za nás stroje zvládnou. Do roku 2025 nahradí možná až polovinu kancelářských prací. O čem je řeč, když se mluví o hluboké a mělké práci?

Mělká práce jako problém

Mělká práce je taková práce, kterou zvládáme s nízkou mírou soustředění. Nepotřebujeme se do ní hluboce zabrat a využívat naši veškerou mozkovou kapacitu. Jedná se třeba o vyřizování e-mailů (až 30 % času týdně v práci strávíme vyřizováním e-mailů), telefonování, řešení jednoduchých problémů s kolegy a další.

Když nás při této práci někdo vyruší, dokážeme se do ní jednoduše vrátit. To je druh práce, který se týká většiny dnešních pracovníků ve velkých firmách. Sám si zkus uvědomit, kolik takové práce skutečně děláš a jak moc času ji věnuješ.

Práci tohoto typu zvládne velké množství lidí a zaměstnanci se stávají tak snadno nahraditelnými a lehce se dají vytrénovat noví pracovníci. V blízké době pak přijdou na tyto místa roboti.


Hluboká práce jako řešení

Hluboká práce je opakem výše zmíněného. Vyžaduje naše maximální nasazení, soustředění a poskytuje úplně jiný druh výstupu.

Za hodinami a hodinami hluboké práce se skrývají velké objevy, bestsellery, velká novinářská odhalení, nebo skvělé prezentace na Tedu či získané dotace pro firmu.

Zatímco za mělkou prací se skrývají objednané papíry do tiskárny, zaplacené faktury a řada přeposlaných a zodpovězených e-mailů.

V hluboké práci člověk nesmí být rušen neustálými požadavky kolegů, notifikacemi, telefonáty a podobnými, v tu chvíli nepodstatnými, věcmi.


Budoucnost úspěchu

Hluboká práce je historií i budoucností úspěchu. Své by ti o tom mohl říct autor knihy, který s tímto konceptem přišel – Cal Newport, nebo také Carl Jung, Woody Allen či Mark Twain.

Tento druh soustředění a schopnosti pracovat je ale devalvován dnešním neustálým rozptylováním a schopnost hluboce pracovat tak ztrácíme. Naštěstí je to návyk, který se dá vytrénovat.

Je to schopnost nezbytná pro zvyšování naší produktivity a tvoření lepších, větších věcí, které nezapadnou. Do budoucna budou ti, kteří si hlubokou práci osvojí, excelovat mezi masou mělce pracujících.

Jednou z nesporných výhod hluboké práce je také to, že v ní se člověk dostává do tzv. pocitu Flow. Do takového rozpoložení, které přináší pocit štěstí a spokojenosti z dobře odvedené práce. Přesně ten pocit, který z odepisování na e-maily mít nebudeš.

V hluboké práci opravdu můžeš dosáhnout lepších výsledků. Obzvláště lidi z agentur, kteří dělají zároveň na 4 projektech a jsou nuceni každou chvíli mezi nimi přeskakovat a pátého klienta řešit s kolegou na telefonu, vám potvrdí, že z toho ve velké většině případů nevzejde něco fenomenálního a zapamatovatelného. Jen více průměrně uspokojených zákazníků.


Je to i pro zaměstnance

Hluboká práce není jen pro freelancery se sluchátky v uších v kavárně na rohu. Je pro většinu zaměstnanců, kteří pracují svojí hlavou a mohou podávat větší a lepší výkony, když se budou více soustředit.

No a jak zavést hlubokou práci i ve tvé kariéře a na tvém pracovním místě, aniž by tě ostatní začali nenávidět, nebo tě šéf vyhodil za prapodivné experimenty? O tom se dozvíš v dalším článku z této série zaměřené na hlubokou práci.

Zajímá tě víc? Hledej třeba v knize Hluboká práce: Pravidla pro soustředěný úspěch v roztěkaném světě od Cala Newsporta. Nebo se podívej semsem