Zkuste si zkušebku

Ve zkušební době nejspíše pracovala v prvních měsících většina z těch takzvaně ekonomicky aktivních. Někdo ji možná vnímal jako čas, kdy je nezbytné se ukázat v tom nejlepším světle, makat na 120 %, navázat kontakty se všemi kolegy a vymyslet alespoň 3 zlepšováky, které posunou firmu do období trvalé prosperity. Tento postoj je zcela pochopitelný, protože první dojem je jen jeden. A navíc nás k tomu, chtě nechtě, všechny vycvičila škola, kde termín „zkoušet“ zcela ztratil svůj původní význam. 

Jsou ale tací, kteří ji vnímají odlišně, a řekla bych střízlivěji. Toto období se snaží využít především pro sebe a zjistit co nejvíce, jak to v dané firmě chodí, jací jsou tam lidé a jestli do prostředí obecně zapadne, zda ho práce bude bavit, jestli je šéf spravedlnost sama a zda v kanceláři najde své nové nejlepší přátele. Který přístup je podle vás lepší? Já začínala s tím prvním, školským přístupem a mohla se z počátku přetrhnout. Čas a zkušenosti mě ale naučily postupně uplatňovat ten druhý, zaměřený na mé potřeby. V práci člověk přeci jen tráví třetinu dne, tak by se mu tam mělo líbit.

Zkouška na jedničku

Je jasné, že dnešní mladí absolventi mají své postoje už jiné, než tomu bývalo a zkušební doba je tolik nestresuje. Proč se ale na začátky nového pracovníka ve firmě nezaměřit více a už tak nelehké období mu více neusnadnit? Kdo jiný by to měl dělat než firma sama, potažmo lidé, kteří ve firmě už nějakou dobu pracují a všechny neznámé tedy znají. Stačí k tomu jediné. Nastavit správné očekávání. V začátcích každý hledá pomocné ruce, které mu zajistí potřebnou jistotu. Proto je v období zkušební doby nesmírně důležité mít nastavená očekávání, kterým obě strany plně rozumí a je tedy jasné, co je úkolem a jaké výstupy jsou na konci období očekávány. A to jde jednoduše zařídit. Vytvořte adaptační plán a popište po jednotlivých měsících, týden či klidně dnech, co od pracovníka očekáváte, co se má naučit, zpracovat, vyzkoušet. Úplně nejlepší však je, když s tímto adaptačním plánem pracujete už při psaní pracovní nabídky. Není nic horšího než nejasné a věcně prázdné popisy pracovní pozice. Ušetříte si tím nemálo času strávených na pohovorech s uchazeči, kteří se přihlásili zcela zbytečně, protože zkrátka neporozuměli inzerátu.

Zaměstnavatel pod drobnohledem

Nováčci by ve zkušební době také neměli usnout na vavřínech a měli by investovat svou energii do zkoušení svého zaměstnavatele. Zaměřit se na fungování štábní kultury, komunikaci, pracovní morálku i náladu a motivaci kolegů není vůbec od věci. Velmi zajímavé a někdy i šokující může být porovnání vnímání brandingu firmy z pohledu klienta a následně z pohledu zaměstnance. Komunikuje firma nějaká pravidla chování vůči svým zákazníkům nebo deklaruje plnění určitých kodexů chování? Pak je dobré se zaměřit na to, zda tato pravidla uplatňuje i uvnitř firmy a zda to není jen pěkný marketingový tah. Nováček by ve firmě měl mít někoho, kdo se mu patřičně věnuje, odpovídá na dotazy týkající se obecnějších záležitostí než je pracovní náplň a úkoly, s kým je možné probírat oboustranný vývoj zkušební doby. Stále se totiž stává, že popis pracovní náplně v inzerátu vůbec neodpovídá skutečnosti. Proto je fajn při adaptaci takovou situaci řešit hned, jakmile se naskytne. Jinak se může lehce stát, že nováček ukáže firmě záda a drahý čas věnovaný celému přijímacímu procesu přijde vniveč.

A na závěr ještě jedna rada nad zlato. Dejte si vždy záležet na přivítání nováčků ve firmě. Nováčci se přípravě na první dny poctivě a intenzivně věnují, to mi věřte. Přivítat nového člena týmu tím, že pro něj nemáte připraveno ani jeho pracovní místo, není moc pěkné gesto, které zajistí dobrý první dojem. A o tom to přeci je.