S využitím Internetu věcí v praxi tě blíž seznámí Miloš Mastník, obchodní ředitel CRA.


Přibližte nám prosím, jak síť LoRaWAN funguje.

Síť LoRaWAN je určena pro nízkofrekvenční a nízkokapacitní datové přenosy. Funguje na frekvenci 868 MHz, která je v Evropě určena mimo jiné právě pro technologie IoT. 

Hlavní výhodou sítě je to, že zařízení, která jsou na ní napojená, přenáší malé množství dat a nepotřebují tak externí napájení. Mají vlastní baterii, která v zařízení vydrží několik let. Díky tomu můžete čidla umístit prakticky kdekoliv bez přísunu elektrické energie.

V čem se liší síť LoRaWAN od Sigfoxu?

Síť LoRaWAN je schopná oboustranně komunikovat – sbírá informace z čidla a umí je i poslat zpět. Například odečet vody může být spojený s ventilem připojeným do sítě. Když se doma stane něco nestandardního, třeba zjistíte nadměrnou spotřebu vody, dostanete do mobilní aplikace upozornění a na dálku můžete zavřít hlavní uzávěr vody. 

LoRaWAN také dokáže poslat stovky zpráv denně, kdežto Sigfox pouze 140. Liší se také v tom, že Sigfox posílá všechna data do cloudu ve Francii, u naší IoT sítě končí data vždycky v bezpečném cloudu u nás v CRA.

Jak je zajištěno, že se LoRaWAN neruší například se Sigfoxem?

Obě sítě používají trochu jiné technologie na rozesílání zpráv. Spektrum je navíc omezeno nařízením telekomunikačního úřadu, kdy každé čidlo smí využít jenom jedno procento z hodiny, to v praxi znamená, že je garantována určitá přenosová kapacita obou sítí. Obě sítě proto vedle sebe můžou bez problémů existovat. 

Technologie LoRaWAN je navržena tak, aby byla velmi odolná proti rušení a díky struktuře sítě se vypořádá i s kolizemi ve vysílání.

Jak je síť LoRaWAN využívána v praxi? Můžete nám uvést některé konkrétní příklady?

Kromě čidel na odečty elektřiny, vody a podobně jsou typickým příkladem využití parkovací senzory, které díky elektromagnetické indukci poznají, když na místě zaparkuje auto a mohou tedy vyslat zprávu, že místo je obsazené. 

Dále jsou to čidla monitorující intenzitu osvětlení, která lze instalovat na lampy veřejného osvětlení. V momentě, kdy intenzita světla klesne pod určitou hodnotu, čidlo zajistí, aby se lampa sama rozsvítila. 

Skvělou vychytávkou, hlavně pro B2C sektor, je jednoduchý GPS tracker, které v sobě má spící GPS zařízení – to můžete připnout třeba psovi na obojek nebo dítěti na aktovku. Když se ztratí, můžete na dálku GPS tracker aktivovat a dítě či psa najít. 

V čím dál větší míře se uplatňují zařízení pro monitorování různých strojů a systémů, kde je hlavním cílem včasná diagnostika poruch a optimalizace ekonomiky jejich provozu.

Dalším příkladem je Amazon button, kterým lze objednat prací prášek, nebo senzor, který na základě pohybu či otřesů informuje uživatele o tom, že mu někdo krade kolo. Pravidelně pořádáme hackathony, kde vznikají nové nápady, jak tuto chytrou síť využít.

Jaké je aktuální pokrytí a kdy se dočkáme 100% pokrytí sítí LoRaWAN v ČR?

Momentálně pokrýváme zhruba 70-75 % obyvatelstva ČR. Máme kompletně pokrytá veškerá krajská města a města nad deset tisíc obyvatel. Síť postupně rozšiřujeme, ale nemáme zatím ambici pokrývat místa, kde se nikdo nevyskytuje.

Jak se řádově pohybují ceny jednotlivých balíčků?

Naše služba se skládá ze čtyř komponent: čidla, přenosu informace do cloudu, uložení informací v cloudu a aplikace. Ceny našich balíčků začínají na jednotkách korun za měsíc, a to v případě, že čidlo i aplikaci již máte a budou se přenášet a uchovávat pouze data. Čím více komponent balíček obsahuje, tím je cena samozřejmě vyšší.

Představte nám blíže váš CRA IoT HUB. Pro koho je určen a co nabízí?

CRA IoT HUB vznikl, aby názorně demonstroval, co IoT dnes umí a nabízí. Můžeme tu sledovat, kolik našich parkovacích míst je obsazeno, nebo jaká je venku intenzita osvětlení a větru. 

Náš IoT Hub je určen jak pro naše zákazníky, tak odbornou veřejnost. Stačí, když se zájemce přihlásí přes náš web pripoj.me. Každý nově příchozí od nás dostane LoRa development kit, ve kterém se nachází vysílací část a řada dalších senzorů, otevřeme mu i testovací účet na cloudu. Může si tak vyzkoušet postavit svoje vlastní čidlo a rozchodit nějakou aplikaci.

Je nějaká zajímavá aplikace, která se v IoT HUBu zrodila?

Ty opravdu zajímavé aplikace vznikají hlavně na našich IoT Hackathonech, kterých jsme pořádali už několik. Uvedu pár příkladů pro pobavení – pastička na myši, která o sobě dá vědět, jakmile sklapne, nebo váha, která umí zvážit včelí úl i detekovat vibrace v něm, a včelař tak pozná dopředu, kdy se včely začínají rojit.

Kam bude podle vás směřovat další vývoj IoT?

Očekáváme, že během několika příštích let vzroste počet čidel k desítkám až stovkám milionů. Klíčovou věcí je, aby IoT usnadňovalo život. Tato technologie čím dál více zasahuje do soukromí a způsobu našeho života, proto budou narůstat požadavky na její bezpečnost.

Jak jsou na tom IoT sítě se zabezpečením?

Vzhledem k tomu, že je tato technologie poměrně nová, je na tom bezpečnost dat na úrovni jejich přenosu nejlépe ze všech telekomunikačních a přenosových zařízení. Zprávy jsou automaticky šifrované a není jednoduché se k nim ve vzduchu dostat. 

Na IoT se vztahuje veškerá česká i evropská legislativa GDPR a nakládání s daty. Této legislativy se velmi striktně držíme, veškerá data anonymizujeme a včas mažeme.

*