Jak jste se k polaroidu jako způsobu focení dostal?

Tomáš i já jsme se dlouho věnovali digitální fotce, například jsme fotili různé akce pro hudební kluby. Tam jsme se potkali a zjistili, že nás oba zajímá polaroid. Shodou okolností to bylo v době, kdy firmy postupně přestávaly vyrábět polaroidové filmy. To nás nakoplo se o ně zajímat ještě víc. Zároveň se rozběhl The Impossible Project, který se tyhle filmy snažil zachránit. Oba jsme do toho spadli naplno a začali na ně fotit, potom psát blog a nakonec nám to přerostlo přes hlavu do té míry, že jsme si založili eshop a potom i tenhle kamenný obchod a galerii. Kromě toho se věnujeme profesionálnímu focení na polaroid. Pořizujeme snímky z různých akcí, fotíme i pro časopis. 

V čem je pro vás focení na polaroid specifické?

Moje sympatie k polaroidu ze začátku vycházely z únavy digitálem. U digitálního média si nafotíte 200 fotek, z toho 3 jsou dobré a ještě máte nutkání nebo potřebu je dál upravovat na počítači. Polaroid je o konkrétním momentu a náhodě, dostanete z něj jednu unikátní fotku určité chvilky. Záleží v tom okamžiku na vaší zručnosti a oku, ale taky třeba na tom, jak zrovna mechanismus foťáku a materiál zareagují. Určitě se jde naučit techniku, ale pořád je velká část ve štěstí. Polaroid sám o sobě není úplně technicky věrná reprodukce reality, ale má například zajímavé barvy. Člověka to naučí se dívat hledáčkem na svět trochu jinak než jak je zvyklý u digitálních foťáků.

foto: Lidmila Maršálková

Jak rychle se nová vášeň pro focení polaroidem chytla u nás a jak to vypadá v zahraničí?

V zahraničí se ten trend uchytil dřív, než u nás, ale nebylo to nijak daleko. The Impossible Project vznikl v Rakousku a Holandsku, čili ne někde za oceánem v Americe. My jsme byli jedni z prvních, kteří se polaroidu chytili u nás a pořád nás překvapuje, jak moc a jak rychle se ta komunita lidí, kteří s polaroidem fotí, rozrostla. I když to nemůžeme srovnávat třeba s tím, kolik toho profotí v Německu, tak u nás je zájmu rozhodně dost.

Jak se fotograf dostane k tomu, že vystavuje u vás v galerii?

Nezáleží nám na tom, jestli umělec, který u nás vystavuje, je místní nebo ze zahraničí ani jestli má známé jméno. Nemáme podmínku ani v tom, že fotky, které máme vystavené musí být focené polaroidem. Jde jenom o to, aby se jednalo o chemické snímky. Tím hlavním faktorem ale je, že nás ty fotky musí bavit, a že je v nich vidět nějaký ucelený záměr. Fotky u nás může vystavit kdokoliv, kdo je schopný a má dobré oko.

Co je záběr, který hledáte když vyjdete fotit vy? Co vás baví fotit?

Já jsem velký fanoušek architektury, takže mě baví fotit architektonické struktury. To je s polaroidem docela výzva. Nejlíp se polaroid hodí na portréty, takže nejčastěji děláme právě ty. V poslední době je hodně v oblibě focení polaroidem na večírcích a svatbách. Skrze takové akce se spousta lidí k polaroidu dostane poprvé a my sami na nich často fotíme taky.

Co si u vás může zákazník půjčit nebo koupit?

V obchodě a eshopu prodáváme vybavení na focení jednak polaroidem, ale i obecně chemické focení. Jedná se o všechno od foťáků až po nejrůznější druhy filmů. Vždycky je pro nás přednější kvalita před kvantitou, takže i když nemáme moc široký výběr,  snažíme se nabídnout opravdu to nejlepší. Jde o výběr toho, co máme sami vyzkoušené. Pokud nejsou zákazníci rozhodnutí, co by chtěli, nebo potřebují polaroid jenom na jednorázovou akci či dovolenou, rádi jim ho půjčíme. Za samotné zapůjčení nám nedají nic, platí se jen za profocený film. 

foto: Polaroidlove

Co děláte ve svém volném čase? Je to zase focení?

Když jsme začínali, tak jsme s Tomášem měli každý jinou práci, dělání webových stránek a grafiku. Teď už se všechno točí kolem focení a obchodu, takže na nic jiného moc času nezbývá. Máme ale velké plány do budoucna. Mě osobně nedávno zaujalo focení polaroidem na velký formát, kdy vám vyjede fotka zhruba ve formátu A4. Takže ano, je to focení, nemáme v názvu slovo “love” jenom tak pro nic.

Objevují se na obzoru nějaké nové trendy, které v oblasti focení nabírají na síle?

Samotný polaroid je pořád na vzestupu, ale hodně lidí začínají zajímat historické fotografické techniky. Tam je každá povedená fotka skutečně vydřená a zasloužená. Už se objevují workshopy, na kterých si člověk může takové techniky vyzkoušet a přijde mi to hodně zajímavé, i když se tomu s Tomášem přímo nevěnujeme.

Co vám ve vaší práci dělá největší radost?

Někdo si myslí, že focení na polaroid je jenom taková móda, která za chvilku přejde. Samozřejmě ale existuje spousta starších fotografů, kteří na něj fotili léta, profesionálně nebo pro zábavu. Mají s ním velké zkušenosti a ten návrat jejich oblíbeného média jim umožní je zase znova využít. Takže mi vždycky udělá radost, když se objeví někdo, kdo s polaroidem dřív fotil a my mu můžeme ukázat nové filmy, foťáky, nebo se s ním o focení jenom bavit.